11 Tcu 14/2016
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že zrušuje své předchozí usnesení, kterým se na odsouzení občana České republiky cizozemským soudem hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Důvodem je následné uznání tohoto cizozemského rozhodnutí na území České republiky.
Citované zákony (1)
Rubrum
11 Tcu 14/2016-10 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. 3. 2016 podnět Krajského soudu v Brně na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tcu 245/2012, v trestní věci M. R., a rozhodl takto:
Výrok
Podle analogie § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon“), se usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tcu 245/2012, ve výroku pod bodem I. jímž bylo ve smyslu ustanovení § 4a odst. 3 zákona rozhodnuto, že se na odsouzení občana České republiky M. R., rozsudkem Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 602 Hv 6/11g, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje.
Odůvodnění
Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 602 Hv 6/11g, byl M. R. uznán vinným zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu podle § 127, § 128 odst. 1, č. 4, § 129 č. 1 a 2, § 130 čtvrtý případ, § 15 rakouského tr. zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl usnesením ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tcu 245/2012, tak, že se na odsouzení občana České republiky M. R. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Dne 25. 2. 2016 podal Krajský soud v Brně pod sp. zn. 11 T 11/2013 Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu podle analogie § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo rozhodnuto, že se předmětné cizozemské rozhodnutí uznává na území České republiky. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl, že se na odsouzení občana České republiky M. R., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 11 T 11/2013, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 1. 2014, sp. zn. 2 To 138/2013, bylo rozhodnuto, že se na území České republiky uznává pravomocný rozsudek Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 602 Hv 6/11g, jímž byl obv. M. R. uznán vinným zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu podle § 127, § 128 odst. 1, č. 4, § 129 č. 1 a 2, § 130 čtvrtý případ, § 15 rakouského tr. zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Vzhledem k tomu, že zákon o Rejstříku trestů neobsahuje ustanovení, které by upravovalo zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaného podle § 4a odst. 3 zákona v takovém případě, postupoval Nejvyšší soud podle ustanovení svým obsahem nejbližšího a zrušil citované usnesení podle § 4 odst. 4 zákona. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tcu 245/2012. Na základě tohoto rozhodnutí pak v opisech a výpisech z evidence Rejstříku trestů nelze u M. R. vykazovat původně zaznamenané odsouzení cizozemským soudem, neboť Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání podle § 4 odst. 1 zákona.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. 3. 2016 JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.