11 Tcu 161/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzený, občan České republiky, byl vinným uznán za nedovolený dovoz omamných prostředků v značném množství a za napomáhání k jejich obchodování. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje zápis, pokud čin je trestný i podle českého práva a má závažnou povahu. Zápis byl považován za odůvodněný kvůli významnému množství drogy a dlouhému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Rubrum
11 Tcu 161/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. října 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. S., rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 13 Ls 5 Js 833/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 10 Ns 5 Js 833/01, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a napomáhání k obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4, § 1, § 3 zákona o omamných prostředcích, § 25, § 27, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 13 Ls 5 Js 833/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 10 Ns 5 Js 833/01, byl J. S. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a napomáhání k obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4, § 1, § 3 zákona o omamných prostředcích, § 25, § 27, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že na základě pověření albánského objednatele jako kurýr převážel z Holandska do České republiky marihuanu v množství 2 943,6 g, s obsahem účinné látky THC nejméně 333,4 g. Látku obdržel dne 7. 8. 2001 v c. v A. zabalenou do několika plastových sáčků a ukryl ji do náhradní pneumatiky jeho vozidla. Okolo 1:30 hod. byl na nizozemsko-německém hraničním přechodu E. zastaven příslušníky spolkové ostrahy hranic a látka zajištěna. Jednal přitom s vědomím, že převážená marihuana je určena k dalšímu prodeji v České republice. Za tuto kurýrní jízdu měl obdržet odměnu ve výši 3 000 DM. Dne 27. 9. 2004 pod sp. zn. 595/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. S. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Je přitom třeba přihlédnout především k množství převážené omamné látky (cca 3 kg marihuany). Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. října 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.