11 Tcu 163/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky povolil průvoz odsouzené osoby územím České republiky pro předání k výkonu trestu odnětí svobody do Rumunska. Rozhodnutí bylo založeno na splnění podmínek čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob a § 383c tr. ř. Soud zjistil, že čin spáchán byl trestným činem i podle českého práva a osoba není občankou ČR. Povolení bylo podmíněno držením osoby ve vazbě během průvozu. Rozhodnutí je neodvolatelné.
Rubrum
11 Tcu 163/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. října 2004 v neveřejném zasedání žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska o povolení průvozu rumunské státní občanky jménem M. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Švédském království, a rozhodl podle § 383c tr. ř., a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněné pod č. 553/1992 Sb.) t a k t o :
Výrok
Povoluje se p r ů v o z odsouzené M. K. územím České republiky pro účely předání k výkonu trestu odnětí svobody do Rumunska, a to trestu uloženého jí rozsudkem Odvolacího soudu Svea, Švédské království, ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. B 7211-99, a přizpůsobeného rozsudkem Odvolacího soudu v Bukurešti, Rumunsko, ze dne 8. 3. 2004, sp. zn. 750/2004. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění
: Ministerstvo spravedlnosti Rumunska požádalo na základě čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publikována pod č. 553/1992 Sb. - dále jen \"Úmluva \") o povolení průvozu odsouzené M. K. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenované ze Švédského království do Rumunska k dalšímu výkonu trestu odnětí svobody, který jí byl uložen rozsudkem Odvolacího soudu Svea, Švédské království, ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. B 7211-99, za trestný čin vraždy podle čl. 1 hlavy 3 švédského trestního zákoníku, v trvání na doživotí, a následně přizpůsoben (ve smyslu čl. 10 odst. 2 Úmluvy) rozsudkem Odvolacího soudu v Bukurešti, Rumunsko, ze dne 8. 3. 2004, sp. zn. 750/2004, na trest odnětí svobody v trvání 25 let. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění výše označených soudů dopustila tím, že v době mezi 28. a 29. 11. 1998 ve společném bytě ve S. usmrtila více ranami svého manžela G. K. Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní úpravou (srov. § 383c tr. ř.), tak výše již uvedenou Úmluvou. Přitom zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu odnětí svobody, který byl odsouzené uložen za čin, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, přičemž předávaná osoba není občankou České republiky (srov. čl. 16 Úmluvy). Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzené M. K. pro účely předání k výkonu výše uvedeného trestu v Rumunsku, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Rumunska vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. října 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.