11 Tcu 17/2009
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzený, občan České republiky, byl vinným uznán za závažnou krádež vloupáním podle rakouského trestního zákoníku. Čin byl považován za závažný i podle českého práva, protože zahrnoval opakované vloupání a významnou škodu. Soud rozhodl o zápisu do evidence, protože byl uložen trest odnětí svobody trvající osmnáct měsíců.
Rubrum
11 Tcu 17/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. S. rozsudkem Zemského soudu v St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 11. 7. 2008, sp. zn. 20 Hv 78/08x, a to pro zločin závažné krádeže vloupáním podle §§ 127, 128 odst. 1 č. 2 a 129 č. 1 a 2 rakouského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.
Odůvodnění
: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v St. Pölten ze dne 11. 7. 2008 byl R. S. uznán vinným trestným činem závažné krádeže vloupáním a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v St. Pölten tím, že ve městě M. v benediktinském klášteře M. odcizil cizí movité předměty patřící klášteru, a to částečně v místnosti určené k náboženským úkonům, činu se dopustil vloupáním s úmyslem se neoprávněně obohatit, a to 1. ze 13. na 14. 10. 2007 odcizil hotovost v rozličných měnách v hodnotě cca 3 000 €. V kostele kláštera M. totiž pomocí kleští a železné čepele pilky rozlomil pojistné zařízení na truhlici určené pro úschovu cenností, a tak se dostal k finanční hotovosti; 2. dne 27. 4. 2008 vědomě a za spoluúčasti zvlášť stíhaného spolupachatele A. K. odcizili 300 € tím způsobem, že pomocí páčidla rozlomili vnitřní dveře nacházející se mezi klášterním ambitem a sakristií a kleštěmi vypáčili dvě pokladničky. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 3. 2009, pod č. j. 108/2009–MOT–T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený R. S. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. S. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně zejména vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti opakovaně, vloupáním, způsobil přitom škodu, která by v přepočtu na české koruny přesáhla významně hranici větší škody), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. dubna 2009 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.