11 Tcu 175/2011
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzený, občan České republiky, byl vinným přečinu porušování domovní svobody podle právního řádu Slovenské republiky. Čin byl závažný, protože se jednalo o opakované přestupky proti lidské svobodě a majetku, a za něj byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje zápis, pokud čin je trestný i podle českého práva a trest je závažný.
Rubrum
11 Tcu 175/2011 - 8 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. ledna 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. A. , trestním příkazem Okresního soudu v Michalovcích, Slovenská republika, ze dne 28. listopadu 2008, sp. zn. 4 T 28/2007, a to pro přečin porušování domovní svobody podle § 194 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců.
Odůvodnění
: Výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu v Michalovcích, Slovenská republika, který nabyl právní moci dne 19. června 2009, byl L. A. uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Slovenské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, který mu byl uložen za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Michalovcích ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 2 T 2/2007. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. A. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 15. února 2007 v čase okolo 17.30 hod v S. , Slovenská republika, na ulici prof. H. , vešel do dvora rodinného domu, kde z pod přístřešku ze šňůry na prádlo odcizil dámské kalhoty poškozené M. M. a následně vešel ještě do dvora rodinného domu, kde rovněž ze šňůry na prádlo odcizil obleček na prádlo, šest froté ručníků a dva dámské svetry, čímž poškozené A. T. způsobil škodu ve výši 2 700,- SK. Přečinem porušování domovní svobody podle § 194 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky byl L. A. uznán vinným i ve věci Okresního soudu v Michalovcích sp. zn. 2 T 2/2007, přičemž se tohoto činu dopustil v podstatě tak, že dne 14. 10. 2006 kolem 23.00 hod. v S. na ul. G. vešel do dvoru rodinného domu, kde z neuzamčeného osobního auta zn. Peugeot z tam položené peněženky odcizil finanční hotovost v celkové výši 4.775,25 Sk ke škodě V. M. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká trestné činnosti, která vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /přečin porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. A. se opakovaně dopustil trestné činnosti proti lidské svobodě a touto svou činností navíc způsobil i škodu na cizím majetku. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení
: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. ledna 2012 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.