11 Tcu 18/2009
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzený, občan České republiky, byl vinným označen za krádež zboží při výkonu pracovní činnosti. Čin byl závažný i podle českého trestního práva, konkrétně za zpronevěru podle § 248 odst. 3 písm. c) tr. zák. Uložený trest odnětí svobody trval dva roky, což odpovídá požadavku na citelnost trestu. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
Rubrum
11 Tcu 18/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 1. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. B., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 1. 2. 2008, sp. zn. 23 Hv 118/07m, a to pro trestný čin krádeže podle § 127, § 128 odst. 2 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Odůvodnění
: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 2. července 2008, byl S. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 20. září 2007 jako zaměstnanec dopravní společnosti M. F., doprava, řídil nákladní vůz se zbožím dopravní a zasilatelské firmy G. W. G., a to celkem šesti paletami, mimo jiné též s paletou se 480 ks hracích konzolí značky Sony Base Slim v celkové hodnotě 98 000,- EUR, které měl jako řidič převézt z L., Rakouská republika, do L., Slovinsko, s vozem ale po jeho naložení odjel do České republiky, kde na blíže nezjištěném místě výše uvedenou paletu s 480 hracími konzolami s úmyslem se obohatit předal blíže nezjištěným osobám. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 3 písm. c) tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený S. B. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil značnou škodu na majetku, který mu byl jako zaměstnanci svěřen. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. dubna 2009 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.