11 Tcu 26/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzení se týkalo trestného činu ilegálního převádění cizinců, který je podle právního řádu České republiky trestným činem podle § 171a trestního zákoníku. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje zápis, pokud čin je trestný i v českém právu a trest je závažný. Zápis byl považován za odůvodněný kvůli závažnosti činu a výšce uloženého trestu odnětí svobody.
Rubrum
11 Tcu 26/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. Z., rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 15. 9. 2000, sp. zn. 5 Ds 951 Js 10755/00, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 2, 6 cizineckého zákona, § 25 odst. 2, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců.
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 15. 9. 2000, sp. zn. 5 Ds 951 Js 10755/00, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl J. Z. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 2, 6 cizineckého zákona, § 25 odst. 2, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že po předchozí dohodě s blíže nezjištěnými osobami přijal dne 19. 5. 2000 v odpoledních hodinách v blízkosti Č. L. do jím řízeného nákladního automobilu zn. Avia, české SPZ, celkem 23 afghánských státních příslušníků, které okolo 18.40 hod. převezl přes „zelenou hranici“ v oblasti N.-S., v blízkosti restaurace W., z České republiky na území Spolkové republiky Německo. Na cestě do vnitrozemí (do D.) bylo okolo 18.45 hod. vozidlo zastaveno v N.-S. příslušníky spolkové ostrahy hranic S. Jednal přitom s vědomím, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Pro případ úspěchu akce mu byla přislíbena odměna ve výši 50 DM za každou přepravenou osobu. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců. Dne 6. 3. 2003 pod sp. zn. 827/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. Z. se pro finanční prospěch významným způsobem podílel na organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. března 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.