11 Tcu 4/2005
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do Rejstříku trestů. Odsouzení se týkalo dvojnásobného činu obzvláště těžké krádeže podle německého trestního zákoníku. Čin byl kvalifikován jako trestný i podle českého práva, konkrétně podle § 247 a § 257 trestního zákoníku. Uložený trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců byl považován za závažný.
Rubrum
11 Tcu 4/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. ledna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. A., dříve Č., rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, a to pro dvojnásobný trestný čin obzvláště těžké krádeže podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, byl M. A. (pod dřívějším příjmením Č.) uznán vinným dvojnásobným trestným činem obzvláště těžké krádeže podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu měl dopustit tím, že v době mezi 21.30 hod. dne 7. 11. 2000 a 02.00 hod. dne 8. 11. 2000 vnikl spolu s dalšími spoluodsouzenými do hotelu W. ve Z., a to postraními schody a oknem, které předtím nechali, když byly hosty v lokále, nepozorovaně zevnitř bez zástrčky. V hostinské místnosti pak vypáčili pokladnu a zásuvku výčepního pultu a odcizili odtud peněžní kazetu stříbrné barvy N. B. R. Z. Z kabelky, jež se nacházela pod pokladnou v otevřené polici, odcizili mobilní telefon zn. Motorola, peněženku s hotovostí ve výši 1300 DM, průkaz totožnosti, šekovou knížku, kartu nemocenského pojištění a řidičský průkaz poškozené H. H. Odcizili také fotoaparát zn. Canon s kabelou a dvě další kožené peněženky s drobnými mincemi. Způsobili tak škodu odcizením věcí přesahující 2000 DM a poškozením zařízení 50 DM. Poté se odebrali do obchodu s elektrospotřebiči J. G. v A.-M.-D.-S. v Z., kde podle společného plánu vyrazili skleněnou výplň dveří obchodu a vnikli do prodejních prostor, kde odcizili 27 mobilních telefonů i s příslušenstvím v úhrnné hodnotě 12 800 DM, přičemž poškozením zařízení způsobili škodu ve výši 3000 DM. Dne 24. 1. 2005 pod sp. zn. 350/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. A. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. A. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané více útoky, jimiž byla způsobena poměrně vysoká škoda více osobám. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. ledna 2005 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.