11 Tcu 41/2000

Rubrum

11 Tcu 41/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 7. 9. 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:

Výrok

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky

V. M. rozsudkem Okresního soudu Tostedt ze dne 27. 11. 1997 sp. zn. 2 Ds 151 Js 12159/97, Spolková republika Německo, a to pro závažný trestný čin krádeže ve stadiu pokusu ve zvlášť závažném případě - ve 4 právně oddělených případech a dokonané krádeže ve zvlášť závažném případě - ve 4 dalších právně oddělených případech podle § 243 odst. 1 bod 1, § 242, § 22, § 23 a § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Odůvodnění

: Rozsudkem Okresního soudu Tostedt ze dne 27. 11. 1997 sp. zn. 2 Ds 151 Js 12159/97, Spolková republika Německo, byl V. M. uznán vinným závažným trestným činem krádeže ve stadiu pokusu ve zvlášť závažném případě - ve 4 právně oddělených případech a dokonané krádeže ve zvlášť závažném případě - ve 4 dalších právně oddělených případech podle § 243 odst. 1 bod 1, § 242, § 22, § 23 a § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, kterých se dopustil tím, že v době od 23. 6. 1997 vnikal do zahradních domků v zahrádkářské kolonii KGV 747 v E., kde ve 3 případech došlo k odcizení věcí uvedených v rozsudku, ve 4 případech k odcizení věcí nedošlo. Dále v době mezi 23. 6. 1997 a 24. 6. 1997 v B. pomocí páky násilně vnikl do rekreačního domku poškozeného J. R., kde odcizil předměty o celkové ceně přibližně 3000 DM, které používal pro vlastní potřebu. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců. Dne 25. 5. 2000 pod sp. zn. 1688/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§ 247 odst. 1, § 8 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Šlo o trestnou činnost páchanou více útoky, přičemž podle opisu Rejstříku trestů jde o pachatele, který byl krátce před spácháním posuzovaných činů propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen soudem České republiky pro majetkovou trestnou činnost. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 7. 9. 2000 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch