11 Tcu 42/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky rozhodl o zápisu odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzení se týkalo činu nápomoci k nezákonnému pobytu cizinců ve Francii, který má znaky trestného činu i podle českého trestního zákona. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje zápis, pokud je čin závažný a trest významný. Zápis byl považován za odůvodněný kvůli rozsahu činnosti a délce trestu odnětí svobody.
Rubrum
11 Tcu 42/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. dubna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. B. , O. , rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. M 1175/05, a to pro trestný čin nápomoci k nezákonnému vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle čl. 21 I odst. 1, odst. 2 nařízení č. 45–2658 ze dne 2. 11. 1945, stíhaný podle čl. 21 I odst. 1, čl. 21 II nařízení č. 45–2658 ze dne 2. 11. 1945, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců a k trestu vyhoštění z území Francouzské republiky na dobu pěti let.
Odůvodnění
: Výše uvedeným rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. M 1175/05, byl R. B. uznán vinným trestným činem nápomoci k nezákonnému vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Francouzské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců a k trestu vyhoštění z území Francouzské republiky na dobu pěti let. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že dne 13. 6. 2005 v S. –A. , Francouzská republika, usnadnil svou pomocí nezákonný pohyb cizince ve Francii deseti čínským státním příslušníkům, a to tím způsobem, že je převážel ve vozidle, vybaveném k tomuto účelu. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 27. 3. 2006, pod sp. zn. 3325/2005–MO–M, podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 29. 3. 2006. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. B. napomáhal cizincům v nelegálním překročení státní hranice, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (napomáhal celkem deseti cizincům), že je možno tuto činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. dubna 2006 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.