11 Tcu 51/2001
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky povolil průvoz cizího státního občana, který je podezřelý z organizování ilegálního převádění cizinců za úplatu v rámci mezinárodní skupiny. Soud se opřel o čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání a zjistil, že čin splňuje podmínky pro povolení průvozu podle právních řádů obou zemí. Nebyly zjištěny právní překážky, které by bránily průvozu, a to i s ohledem na zásady ochrany lidských práv. Soud rozhodl o povolení průvozu a o závazném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby během přepravy.
Rubrum
11 Tcu 51/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Spolkové republiky Německo o povolení průvozu E. A., a rozhodl v neveřejném zasedání podle § 383c tr. ř. a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveř. pod č. 549/1992 Sb.) t a k t o:
Výrok
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby E. A. územím České republiky pro účely trestního stíhání ve Spolkové republice Německo pro trestný čin ilegálního převádění cizinců za úplatu v organizované skupině v osmi případech vícečinného souběhu podle § 92b odst. 1, § 92a odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, odst. 3 věta první, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 č. 1 cizineckého zákona, § 22, § 23, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se měl dopustit tím, že spolu s dalšími samostatně stíhanými osobami působil jako organizátor v rámci organizace s mezinárodní působností, jejímž cílem je převádění cizích státních příslušníků bez náležitých povolení k pobytu za úplatu na území Spolkové republiky Německo. V rámci této organizace, která působí v převádění osob kurdské národnosti nejméně od roku 2000 a inkasuje za jednu převedenou osobu 4000 až 5000 USD, obviněný E. A. odpovídal v B. za ubytování a pozdější nelegální převedení osob přes státní hranici do Rakouské republiky. V rámci této organizace odsouzený také spoluorganizoval převody osob z Rakouské republiky do Spolkové republiky Německo, a to konkrétně v následujících případech: dne 28. 1. 2000 převod 4 osob přes hraniční přechod Sch./N., dne 29. 1. 2000 pokus převodu 4 osob přes hraniční přechod P./S., dne 7. 2. 2000 převod 4 osob přes hraniční přechod P./S., dne 13. a 14. 2. 2000 převod 4 osob přes hraniční převod Ach., dne 19. 2. 2000 převod 5 osob přes blíže nezjištěné místo, dne 23. 2. 2000 převod 8 osob přes blíže nezjištěné místi v oblasti P., dne 5. 3. 2000 převod 6 osob přes hraniční přechod Sch. poté co se předtím postaral o jejich ubytování v B. a převedení do Rakouska a dne 16. 3. 2000 převedení 5 osob přes hraniční přechod P.-nádraží. V uvedených případech byly převáděné osoby na základě pověření odsouzeného a dalších osob - organizátorů rozděleny v Rakouské republice do vozidel osob stíhaných v jiném řízení a tyto je pak převezly na území Spolkové republiky Německo, s výjimkou posledně jmenovaného případu, kdy se předání nerealizovalo a osoby proto přejely na spolkové území vlakem. Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění
: Ministerstvo spravedlnosti Spolkové republiky Německo požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu státního občana Turecké republiky E. A. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání obviněného E. A. ze Slovenské republiky do Spolkové republiky Německo k trestnímu stíhání pro trestný čin uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí. Na obviněného E. A. byl vydán Okresním soudem v Pasově dne 20. 10. 2000 pod sp. zn. Gs 1446/00 zatýkací rozkaz. Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Spolkové republiky Německo z hlediska splnění právních podmínek citované mezinárodní smlouvy. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k trestnímu stíhání pro trestný čin, který z hlediska právních řádů Spolkové republiky Německo i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Trestní stíhání není promlčeno podle právního řádu Spolkové republiky Německo ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky. Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu obviněného E. A. za účelem trestního stíhání ve Spolkové republice Německo, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Spolkové republiky Německo vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. září 2001 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.