11 Tcu 52/2002

Rubrum

11 Tcu 52/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky

V. Š., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 9. 3. 1999, sp. zn. 218 Ds 142 Js 077691/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců.

Odůvodnění

: Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 9. 3. 1999, sp. zn. 218 Ds 142 Js 077691/98, jenž nabyl právní moci dne 17. 3. 1999, byl V. Š. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 92 odst. 1 č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že na základě předchozí objednávky a dohody s další odděleně stíhanou osobou, převedl dne 21. 12. 1998 pěšky přes česko - německou hranici mimo hraniční přechod, v oblasti hraničního kamene u R., 25 cizích státních příslušníků na území Spolkové republiky Německo, kde je měl na blízké silnici předat k další přepravě automobilem do vnitrozemí. K předání však nedošlo, neboť odsouzený byl i s převáděnými osobami zadržen příslušníky Spolkové ostrahy hranic. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Dne 25. 2. 2002 pod sp. zn. 3030/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. Š. se podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík