11 Tcu 59/2015
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že zrušuje své předchozí usnesení, kterým se na odsouzení občana České republiky slovenským soudem hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Důvodem je povolení obnovy řízení slovenským soudem, čímž původní rozhodnutí Nejvyššího soudu pozbylo svůj zákonný podklad.
Citované zákony (2)
Rubrum
11 Tcu 59/2015-54 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. září 2015 o podnětu Krajského soudu v Brně na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 11 Tcu 50/2013, v trestní věci R. CH., takto:
Výrok
Podle § 4 odst. 4 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, per analogiam se usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 11 Tcu 50/2013, jímž bylo podle § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb. rozhodnuto, že se na odsouzení občana České republiky R. Ch. rozsudkem Zvláštního trestního soudu v Pezinku, Slovenská republika, ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. PK 2T/16/2008, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. 1 To 8/2011, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje.
Odůvodnění
Výše uvedeným rozsudkem Zvláštního trestního soudu v Pezinku byl R. Ch. uznán vinným trestnými činy založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny a teroristické skupiny, vydírání a hrubého nátlaku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let tří měsíců. Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodl podle ustanovení § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v tehdy platném znění, (dále též jen „zákon“) usnesením ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 11 Tcu 50/2013, tak že se na toto odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Dne 4. 8. 2015 pod sp. zn. 11 T 9/2013 podal Krajský soud v Brně Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení. V důsledku nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. PL. ÚS 106/2011, rozhodl Zvláštní trestní soud v Pezinku, pracoviště Banská Bystrica, usnesením ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. BB-3Nt/1/2013, o povolení obnovy řízení ve věci vedené pod sp. zn. PK 2T/16/2008 a současně zrušil v případě obviněného výrok o trestu ze svého rozsudku ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. PK 2T/16/2008. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž rozhodl podle § 4a odst. 3 zákona. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 11 Tcu 50/2013, pozbylo v důsledku výše citovaného rozhodnutí Zvláštního soudu v Pezinku o povolení obnovy řízení svůj zákonný podklad. Vzhledem k tomu, že zákon o Rejstříku trestů neobsahuje ustanovení, které by upravovalo zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu podle § 4a odst. 3 v takovém případě, postupoval Nejvyšší soud podle ustanovení svým obsahem nejbližšího a zrušil citované usnesení podle § 4 odst. 4 zákona.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. září 2015 JUDr. Karel Hasch předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.