11 Tcu 63/2026

Rubrum

11 Tcu 63/2026-65 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 17. 6. 2026 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 8. 6. 2015, sp. zn. 624/2015, dále rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 931/2013, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 4. 3. 2019, sp. zn. 951/2019, rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 2. 2. 2017, sp. zn. 205/2017, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. 1520/2019 a rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 17. 9. 2018, sp. zn. 1717/2018, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 8/2021, to vše ve spojení s následným opatřením o výkonu souběžných trestů vůči odsouzenému na svobodě a souběžnému nařízení o výkonu trestu Státního zastupitelství u Obecného soudu v Benátkách, Úřadu pro výkon trestních rozhodnutí, Italská republika, ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. 268/2021.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 8. 6. 2015, sp. zn. 624/2015, dále rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 931/2013, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 4. 3. 2019, sp. zn. 951/2019, rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 2. 2. 2017, sp. zn. 205/2017, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. 1520/2019 a rozsudkem Obecného soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 17. 9. 2018, sp. zn. 1717/2018, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 8/2021, byl J. M. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže a násilí proti úřední osobě. Opatřením o výkonu souběžných trestů vůči odsouzenému na svobodě a souběžnému nařízení o výkonu trestu Státního zastupitelství u Obecného soudu v Benátkách, Úřadu pro výkon trestních rozhodnutí, Italská republika, ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. 268/2021, které nabylo právní moci téhož dne, byl odsouzenému podle § 73 a násl. a § 655 a násl. italského trestního řádu vyměřen a nařízen celkový zbytkový trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti dnů a peněžitý trest ve výši 120 eur.

2. Rozsudkem Obecného soudu v Benátkách (dále jen „první cizozemský soud“), Italská republika, ze dne 8. 6. 2015, sp. zn. 624/2015, který nabyl právní moci dne 1. 8. 2015, byl odsouzený uznán vinným pokusem trestného činu krádeže, kterého se dopustil ve spolupachatelství. Za uvedený trestný čin mu první cizozemský soud uložil trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců a peněžitý trest ve výši 60 eur.

3. Podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že: dne 9. 11. 2012 ve vzájemné spolupráci s odsouzeným S. a za účelem dosažení zisku odcizili z regálů obchodní provozovny XY v XY, na adrese XY, různé kosmetické zboží a jedny brýle, které uschovali ve svém oblečení; dále odcizili pár sportovních bot značky Nike a po odstranění ochranných prvků si je nasadili, čímž se jednoznačně dopustili odpovídajícího a přímého jednání za účelem odcizení tohoto zboží, přičemž tento úmysl se jim nepodařilo naplnit v důsledku zásahu ostrahy obchodní provozovny, která je sledovala kamerovým systémem. Celková prodejní hodnota uvedených movitých věcí činila přibližně 120 eur.

4. Rozsudkem Obecného soudu v Benátkách (dále jen „druhý cizozemský soud“), Italská republika, ze dne 2. 2. 2017, sp. zn. 205/2017, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách (dále jen „cizozemský odvolací soud“), Italská republika, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. 1520/2019, který nabyl právní moci 1. 7. 2020, byl odsouzený uznán vinným pokusem trestného činu krádeže. Za uvedený trestný čin mu cizozemský odvolací soud uložil trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců a peněžitý trest ve výši 60 eur.

5. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že: dne 19. 10. 2012 vstoupil do hypermarketu XY v XY, odcizil pár bot Australian a mikinu Caterpillar v celkové hodnotě 74,98 eur, odstranil ochranné prvky a oblékl si zboží, aby následně prošel pokladnou bez zaplacení a byl zajištěn ostrahou.

6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

8. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky a byl odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie. Cizozemská odsouzení byla zaznamenána do evidence rejstříku trestů vždy před 1. 7. 2024.

10. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna nejméně ve vztahu k odsouzení z rozsudků prvního a druhého cizozemského soudu, neboť jednání odsouzeného tam uvedená nevykazují znaky žádného trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky (srov. zejména § 205 tr. zákoníku). Za daného stavu tak nejsou (nejméně) ve vztahu k těmto odsouzením splněny všechny formální podmínky § 4a odst. 3 zákona.

11. Odsouzenému byl opatřením Státního zastupitelství u Obecného soudu v Benátkách, Úřadu pro výkon trestních rozhodnutí, Italská republika, ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. 268/2021, vyměřen a nařízen celkový zbytkový trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti dnů a peněžitý trest ve výši 120 eur. Je tedy zřejmé, že část uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody za ostatní cizozemská odsouzení by již nepochybně nemohla představovat citelný trest ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). Z tohoto důvodu také nemohly být splněny ani všechny materiální podmínky § 4a odst. 3 zákona.

12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti nevyhověl a tento zcela zamítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu