11 Tcu 67/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do Rejstříku trestů. Odsouzený, občan ČR, byl vinným závažné krádeže vloupáním podle zákona Rakouské republiky. Čin odpovídá trestnému činu krádeže podle českého trestního zákona. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, který umožňuje zápis, pokud čin je trestný i v ČR a trest je závažný.
Rubrum
11 Tcu 67/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. dubna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky H. G., roz. G., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, a to pro trestný čin závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 2, § 129 Z 1, § 130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění
: Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl H. G. uznán vinným trestným činem závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 2, § 129 Z 1, § 130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že spolu se spoluodsouzeným L. v noci na 12. 6. 2003 přicestovali do Rakouské republiky, kde v obci E. nejprve vnikli po rozlomení zámkové vložky do pekařství poškozené H. S., odkud odcizili 516 EUR v hotovosti, a poté násilím vnikli do prodejny s klenoty poškozeného H. H., odkud odcizili různé klenoty v celkové hodnotě 41 120 EUR a 40 EUR v hotovosti. Dne 29. 3. 2004 pod sp. zn. 369-370/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. G. s dopustil závažné úmyslné trestné činnosti spáchané více útoky v krátkém časovém rozmezí, s velmi vysokou majetkovou škodou. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. dubna 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.