11 Tcu 67/2026

Rubrum

11 Tcu 67/2026-23 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2026 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. L., rozsudkem Provinčního soudu v Barceloně, Španělské království, ze dne 5. 7. 2023, sp. zn. PAB-0000033/2023, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Provinčního soudu v Barceloně, Španělské království, ze dne 5. 7. 2023, sp. zn. PAB-0000033/2023, v právní moci dne 5. 7. 2023 (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“), byl M. L. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem ohrožení veřejného zdraví podle § 368 odst. 1 španělského trestního zákoníku. Za to mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let a pokuta ve výši 50 000 eur s vedlejší osobní odpovědností v délce 1 měsíce v případě nezaplacení.

2. Podle skutkových zjištění Provinčního soudu v Barceloně se odsouzený výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil zkráceně tím, že: se spolu s J. A. A. a I. Ch. O. O. na počátku června 2021 domluvili na převozu níže uvedené omamné látky po trase Madrid–Barcelona–Reykjavík. Za tímto účelem J. A. A. organizoval cestu a udílel přesné pokyny; odsouzený měl za úkol přepravu látky, zatímco I. Ch. O. O. zajišťoval kontrolu a dohled nad odsouzeným, aby bylo zajištěno, že omamná látka dorazí do cíle bez komplikací. Dne 25. 6. 2022 na blíže neurčeném místě v XY tři neidentifikované osoby, jednající podle pokynů J. A. A. předaly odsouzenému sto jedna lahviček obsahujících omamnou látku, které tento následně spolkl. Následujícího dne, 26. 6. 2022, ho doprovodily na letiště XY, odkud odletěl do Barcelony, kde přistál na letišti XY v 17:15 téhož dne. Po přistání v Barceloně si odsouzený všiml, že je sledován a kontrolován I. Ch. O. O., a proto se obrátil na stanici Civilní gardy (Guardia Civil), kde dobrovolně oznámil, že ve svém těle převáží omamné látky, a že je sledován jinou osobou, jejíž podrobný popis poskytl, což umožnilo okamžité zadržení I. Ch. O. O. na letišti. Zajištěná látka byla kokain o čisté hmotnosti 702,04 gramu a čistotě 59,4 %, což odpovídá 414 gramům kokainové báze (±17 %). Tato látka byla určena k prodeji třetím osobám za účelem zisku a na nelegálním maloobchodním trhu by dosáhla hodnoty 48 907,77 eur a na velkoobchodním trhu 27 606,72 eur.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 31. 7. 2023.

7. Rovněž podmínka oboustranné trestnosti je splněna, neboť předmětné odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Odsouzený ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech (nejméně na území Španělského království a Islandu) pozřel a letecky převážel přes španělské území kokain, přičemž cílem určení byl Reykjavík na Islandu. Odsouzený přitom jednal v úmyslu získat značný prospěch (na nelegálním maloobchodním trhu by cena kokainu dosáhla hodnoty 48 907,77 eur, tj. 1 222 700 Kč), daný čin spáchal ve značném rozsahu, tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 60 gramů dané účinné látky (hydrochlorid kokainu). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. Konečně v posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílely i další osoby, jakož i množstvím kokainu určeného k další distribuci, který několikanásobně převýšil minimální hranici značného rozsahu. Byl mu uložen trest převyšující výměru 1 roku odnětí svobody, která je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem.

9. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti zcela vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů soudce