11 Tcu 68/2002
V PLATNOSTINávrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů Nejvyšší soud vyhověl. Odsouzení se týkalo občana České republiky za ilegální převádění cizinců, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Soud shledal splněné podmínky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., neboť čin je trestný i podle českého práva a zápis je odůvodněn závažností činu. Rozhodl o zaznamenání údajů o tomto odsouzení do evidence Rejstříku trestů.
Rubrum
11 Tcu 68/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. R., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 23. 11. 1998, sp. zn. 201 Ls 148 Js 037828/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců.
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 23. 11. 1998, sp. zn. 201 Ls 148 Js 037828/98, jenž nabyl právní moci dne 22. 2. 1999, byl J. R. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že v pozdních odpoledních hodinách dne 9. 6. 1998 seznámil odděleně stíhané S. a S., jakožto motorizované převaděče v rámci ilegálního převádění osob z České republiky na území Spolkové republiky Německo, s lokalitami a průběhem převaděčské akce, určené na následující den. Za tímto účelem se s nimi setkal na poště v A. (SRN) a jel s nimi na parkoviště v obci S. Podle uvedené instruktáže a připraveného plánu potom jmenovaní odděleně stíhaní převzali v ranních hodinách dne 10. 6. 1998 na parkovišti v blízkosti hotelu S./S. 23 cizích státních příslušníků, převedených předtím mimo povolený hraniční přechod z České republiky, do pronajatého transportéru zn. VW, k další přepravě do B. Konkrétní okolnosti tohoto převedení byly odsouzenému známy, jakož i skutečnost, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za svůj podíl na převedení cizinců obdržel obvyklou převaděčskou odměnu. Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců. Dne 19. 3. 2002 pod sp. zn. 2999/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. R. se jako spoluorganizátor podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, jež současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.