11 Tcu 71/2018

Rubrum

11 Tcu 71/2018-18 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 143 odst. 4 a ve spojení s ust. § 220 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ohledně předávaného Š. B., nar. XY v XY, státního občana Slovenské republiky, a rozhodl dne 21. 11. 2018 t a k t o :

Výrok

Š. B. bude po dobu průvozu přes území České republiky ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska do Slovenské republiky pro účely trestního řízení pro spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 348 odst. 1 písm. d) tr. zákona Slovenské republiky, držen v průvozní vazbě.

Odůvodnění

:

1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 19. 11. 2018 Nejvyššímu soudu návrh podle § 143 odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon“), na rozhodnutí, že předávaný Š. B. bude po dobu průvozu přes území České republiky držen v průvozní vazbě.

2. O průvoz předávaného požádalo Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to za účelem výkonu uloženého trestu odnětí svobody.

3. Obviněný byl rozsudkem Okresního soudu Lučenec ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 22T/218/2009-65, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 348 odst. 1 písm. d) tr. zákona Slovenské republiky, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 20 (dvacet) měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s minimálním stupněm ostrahy.

4. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenované osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Lučenec ze dne 3. 9. 2018, sp. zn. 22T/218/2009.

5. Trestné činnosti se obviněný dopustil tím, že dne 18. 5. 2009 ve 22.40 hod, ačkoliv nebyl držitelem řidičského oprávnění, řídil v obci XY motorové vozidlo, přičemž byl stavěn policejní hlídkou a dechovou zkouškou byla u jmenovaného zjištěna přítomnost alkoholu v dechu v množství 1,08 mg/l etanolu a tohoto jednání se dopustil i přes to, že byl trestním příkazem Okresního soudu Lučenec ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. 4T/220/05, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2006, uznán vinným ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona Slovenské republiky a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let.

6. Podle § 142 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 zákona je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.

7. Podle § 143 odst. 4 zákona ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 zákona v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.

8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska do Slovenské republiky za účelem výkonu nařízeného trestu odnětí svobody. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt. Rovněž se nejedná o osobu, která by byla pro české orgány činné v trestním řízení zájmovou v souvislosti s jakoukoliv trestnou činností.

9. Jelikož tedy nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného Š. B. územím České republiky pro účely shora uvedeného výkonu trestu, a ze strany navrhovatele byly předloženy veškeré k tomu relevantní dokumenty, včetně shora avizovaného evropského zatýkacího rozkazu a žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, Nejvyšší soud citované žádosti vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. 11. 2018 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu Vypracoval: JUDr. Michael Vrtek, Ph.D. soudce