11 Tcu 77/2026

Rubrum

11 Tcu 77/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. K., rozsudkem Okresního soudu v Kiskörösi, Maďarsko, ze dne 11. 9. 2023, sp. zn.

4. B.138/2023/6, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kiskörösi, Maďarsko, ze dne 11. 9. 2023, sp. zn.

4. B.138/2023/6, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. K. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem převaděčství spáchaným ve spolupachatelství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku, a za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kiskörösi se odsouzený P. K. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 21. 7. 2023 jednali J. B. a P. K. ve vzájemné součinnosti a s vědomím činnosti toho druhého za účelem získání majetkového prospěchu tak, že poskytli pomoc 7 syrským státním příslušníkům k jejich nelegálnímu přesunu do západní Evropy po překročení srbsko-maďarské hranice. Za tímto účelem použili motorové vozidlo tov. zn. Renault Masters s registrační značkou XY, registrované v České republice, ve vlastnictví společnosti Moravian Mys s.r.o. a pronajaté P. K., přičemž vozidlo řídil J. B. Dne 21. 7. 2023 se pohybovali v oblasti srbsko-maďarské hranice, kde na dosud neznámém místě naložili 7 syrských občanů, kteří předtím nelegálně vstoupili do Maďarska, a zahájili jejich převoz do vnitrozemí. S neznámým zadavatelem udržoval kontakt J. B. prostřednictvím svého mobilního telefonu zn. Redmi 9C NFC a P. K. prostřednictvím svého mobilního telefonu zn. Xiaomi Meg7, přičemž se ve spojení střídali, přijímali pokyny týkající se přepravy a souřadnice. Policista obvodního oddělení Policie v Kiskőrösi dne 21. 7. 2023 ve 20:30 hodin v zastavěné části obce XY – na základě oznámení občanů – podrobil kontrole vozidlo řízené J. B., ve kterém kromě J. B. a P. K. cestovalo dalších 7 syrských státních příslušníků, kteří nedokázali prokázat oprávněnost svého pobytu na území Maďarska a jejichž cílem byla západní Evropa. Za úspěšnou přepravu měli J. B. a P. K. obdržet finanční odměnu.

3. Dne 15. 6. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Kiskörösi, Maďarsko, ze dne 11. 9. 2023, sp. zn.

4. B.138/2023/6, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě P. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. K. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 19. 9. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daného jednání se dopustil jako člen organizované skupiny (jímž se rozumí sdružení nejméně tří osob, ve kterém platí dělba úkolů, přičemž činnost takové skupiny je plánovitá a koordinovaná, což usnadňuje spáchání trestného činu a zvyšuje jeho společenskou škodlivost) a za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale i celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie pašovány, když se jednalo celkem o sedm jedinců. Současně nelze přehlédnout ani jeho bohatší trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v letech 1996 až 2017 byl na území České republiky celkem jedenáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to za trestnou činnost jiného charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani předchozí pravomocná odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, mu nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kiskörösi, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu čtyř let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. K. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 6. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu