11 Tcu 79/2026

Rubrum

11 Tcu 79/2026-20 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. 7. 2026 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Okresního soudu v Šoproni, Maďarsko, ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. B.184/2023/5, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Šoproni, Maďarsko, ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. B.184/2023/5, který nabyl právní moci dne 22. 9. 2023 (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“), byl M. K. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 2 (dvou) měsíců a k trestu zákazu pobytu na území Maďarska na dobu 4 (čtyř) let.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený trestného činu dopustil tím, že dne 19. září 2023 v časných ranních hodinách na území Maďarska, v blízkosti obce XY, v osobním vozidle, které řídil, převážel celkem 16 osob: 3 osoby uvádějící syrskou státní příslušnost, 5 osob uvádějících tureckou státní příslušnost a 8 osob uvádějících egyptskou státní příslušnost, které nedisponovaly doklady opravňujícími ke vstupu do schengenského prostoru. Výše uvedené migrující osoby, státní příslušníci Turecka – se ve své vlasti dohodly s neznámou osobou zabývající se převaděčstvím, že v případě úspěšného převozu zaplatí 3 500 EUR. Neznámý převaděč je následně kontaktoval, aby se přepravili do Srbska. Z Istanbulu se letecky dostali do Srbska, poté byli neznámými převaděči přepraveni k srbsko-maďarské hranici, kde je předali dalšímu převaděči. Ten je převezl na území Maďarska na místo, kde je obviněný naložil do vozidla, které řídil. Tyto osoby obviněný přepravoval směrem k maďarsko-rakouské hranici s úmyslem pomoci jim nelegálně překročit hranici do Rakouska. Dne 19. září 2023 přibližně v 9:55 hodin si hlídka oddělení ochrany veřejného pořádku a cizinecké policie Policie vXY všimla výše uvedeného vozidla. Hlídka, která přijela k osobnímu vozidlu, podrobila kontrole obviněného i samotné vozidlo a dále tři osoby – migranty – nacházející se ve vozidle. Následně byla provedena kontrola lesního porostu u silnice, kde bylo pod keři nalezeno dalších 13 ukrývajících se migrantů. Hlídka poté předvedla obviněného společně s nalezenými 16 migranty na Policejní ředitelství v Šoproni.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence českého rejstříku trestů dne 29. 9. 2023.

7. Rovněž podmínka oboustranné trestnosti je splněna, neboť předmětné odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně nejméně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1 tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený vyzvedl na území Maďarska celkem 16 migrantů poté, co překročili srbsko-maďarské státní hranice, a automobilem je převážel přes území Maďarska směrem k maďarsko-rakouské hranici s úmyslem pomoci jim nelegálně překročit hranici do Rakouska, tedy jinému po nedovoleném překročení státní hranice pomáhal přepravit se přes území Maďarska s cílem pomoci mu nedovoleně překročit hranici do Rakouska. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený ilegální migranty přepravoval přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, jak je uvedeno ve znění § 340 odst. 1 tr. zákoníku, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně Huclová, H. In: Polák, P., Huclová, H., Kubíček, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. Konečně v posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací. Byl mu uložen trest převyšující výměru 1 roku odnětí svobody, která je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem.

9. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti zcela vyhověl. Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. 7. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů soudce