11 Tcu 80/2026

Rubrum

11 Tcu 80/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. Ch., rozsudkem Okresního soudu v Kiskunhalasi, Maďarsko, ze dne 1. 6. 2023, sp. zn.

9. B.216/2023/4, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kiskunhalasi, Maďarsko, ze dne 1. 6. 2023, sp. zn.

9. B.216/2023/4, který nabyl právní moci téhož dne, byl L. Ch. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným pokračujícím trestným činem převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku, a za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kiskunhalasi se odsouzený L. Ch. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: se na základě pověření neznámé osoby a za účelem získání majetkového prospěchu zavázal pomoci státním příslušníkům třetích zemí, kteří dříve nelegálně přešli ze Srbska do Maďarska a neměli doklady opravňující k pobytu v schengenském prostoru, aby se porušením právních předpisů dostali do západní Evropy tak, že se na základě dohody dne 6. 4. 2023 s motorovým vozidlem tov. zn. Ford Galaxy, maďarské registrační značky XY, podle souřadnic zaslaných neznámým zadavatelem na mobilní telefon zn. Samsung Galaxy dostavil na blíže nezjištěné místo poblíž srbsko-maďarské hranice, kde naložil do vozidla 7 migrantů a odvezl je směrem ke slovensko-maďarské hranici. Poté se odsouzený dne 8. 4. 2023 na základě pokynů zaslaných na mobilní telefon zn. Samsung Galaxy opět dostavil s motorovým vozidlem tov. zn. Ford Galaxy, registrační značky XY, na blíže neurčené místo v blízkosti srbsko-maďarské hranice, kde naložil dalších 14 migrantů a pokračoval v převozu. Téhož dne, dne 8. 4. 2023 v 06:00 hodin, byl na okraji obce XY, na silnici č. XY v km XY, kontrolován hlídkou Ředitelství policie Bács-Kiskun, Odboru cizinecké policie v Kelebii. Bylo zjištěno, že ve vozidle cestuje 13 osob, které se označily za občany Sýrie, přičemž jedna osoba uvedla afghánskou státní příslušnost, avšak žádná z nich neměla u sebe doklady totožnosti ani oprávnění k legálnímu pobytu. Státní příslušníci třetích zemí, kteří byli zadrženi při policejním zákroku, zaplatili za účelem zajištění své cesty do západní Evropy (včetně převozu přes Maďarsko) finanční částky v řádu několika tisíc eur na osobu. Z tohoto důvodu měl odsouzený za přepravu obdržet blíže neurčenou finanční odměnu, přičemž od neznámého zadavatele obdržel mobilní telefon zn. Samsung Galaxy A03 a motorové vozidlo tov. zn. Ford Galaxy, přičemž vlastník tohoto vozidla nebyl jednoznačně zjištěn, neboť dané vozidlo nebylo řádně registrováno.

3. Dne 18. 6. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Kiskunhalasi, Maďarsko, ze dne 1. 6. 2023, sp. zn.

9. B.216/2023/4, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě L. Ch. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. Ch. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 9. 6. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený více (celkem dvěma) dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) společným jednáním s další (dosud neztotožněnou) osobou jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daný čin spáchal za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale i celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie ve dvou etapách pašovány, když se jednalo celkem o dvacet jedna jedinců. Současně nelze přehlédnout ani jeho bohatší trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v letech 2001 až 2017 byl na území České republiky celkem sedmkrát trestně stíhán a odsouzen, a to za trestnou činnost jiného charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani předchozí pravomocná odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, mu nezabránila ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kiskunhalasi, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu čtyř let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. Ch. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 6. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu