11 Tcu 82/2000
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do Rejstříku trestů. Odsouzení se týkalo trestného činu závažné krádeže vloupáním, který byl podle rakouského trestního zákoníku trestným činem i podle českého práva. Zápis byl považován za odůvodněný kvůli závažnosti činu a druhu uloženého trestu, který byl odnětí svobody na jeden rok. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
Rubrum
11 Tcu 82/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. prosince 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. L. rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem ze dne 26. listopadu 1999 sp. zn. 14 Vr 510/99, 14 Hv 19/99, Rakouská republika, a to pro trestný čin závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 bod 4, § 129 bod 1 rakouského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění
: Rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem ze dne 26. listopadu 1999 sp. zn. 14 Vr 510/99, 14 Hv 19/99, Rakouská republika, byl P. L. uznán vinným trestným činem závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 bod 4, § 129 bod 1 rakouského trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se dopustil tím, že dne 20. září 1999 společně s další osobou v S. vnikli do neobydleného domu poškozeného W. S., a to tak, že bajonetem vyrazili venkovní křídlo okna do koupelny a rozbili okenní tabuli vnitřního křídla, zde odcizili cizí movité věci s úmyslem se protiprávně jejich přisvojením obohatit, a to nářadí, domácí spotřebiče, spotřební předměty, zboží pro hygienu, potraviny, nádobí apod., jakož i čelisťovou sekačku na trávu v hodnotě 16 000 ATS, nožovou sekačku na trávu v hodnotě 5500 ATS a motorovou řetězovou pilu v hodnotě 3500 ATS, vše v celkové hodnotě 69 250 ATS. Za tuto trestnou činnost byl P. L. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Dne 27. listopadu 2000 pod sp. zn. 859/2000-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§ 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Podle zjištění cizozemského rozsudku se obviněný dopustil trestného činu vloupáním a v součinnosti s další osobou. Rovněž došlo ke způsobení ne zanedbatelné škody. Z opisu Rejstříku trestů Praha P. L. bylo zjištěno, že byl v minulosti opakovaně soudně trestán pro majetkovou trestnou činnost, přičemž z posledního výkonu trestu odnětí svobody byl propuštěn v březnu 1998. Za těchto okolností, i přes uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výši ne příliš výrazné (1 rok), lze dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. prosince 2000 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.