11 Tcu 84/2026

Rubrum

11 Tcu 84/2026-28 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky K. B., rozsudkem Okresního soudu v Szekszárdu, Maďarsko, ze dne 12. 6. 2023, sp. zn.

12. B.67/2023/32, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Szekszárdu, Maďarsko, ze dne 12. 6. 2023, sp. zn.

12. B.67/2023/32, který nabyl právní moci téhož dne, byla K. B. (dále též jen „odsouzená“) uznána vinnou jednak ze spáchání trestného činu pokračujícího obchodování s lidmi spáchaného ve spolupachatelství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) maďarského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 1. obžaloby) a jednak ze spáchání trestného činu držení omamných látek podle § 178 odst. 16 maďarského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 2. obžaloby). Za obě uvedená jednání byla odsouzena jako pachatelka trestných činů spáchaných ve zločineckém spolčení podle § 459 odst. 1 bod 1 a § 91 odst. 1 maďarského trestního zákoníku jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do věznice druhého stupně, a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu šesti let a šesti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Szekszárdu se odsouzená K. B. shora uvedené trestné činnosti dopustila v podstatě tím, že: 1) se ve Vídni prostřednictvím osoby jménem A. M. seznámila s pašerákem lidí jménem A., který ji pověřil za finanční úhradu přepravou nelegálních migrantů z Maďarska na rakousko-maďarské hranice za účelem usnadnění jejich překročení hranice, přičemž za úspěšný transport jí byla slíbena odměna ve výši 300 eur. S tímto návrhem odsouzená společně se spoluodsouzeným P. S. souhlasili a úkol přijali. Nato oba odsouzení nejprve z jižní maďarské hranice, konkrétně z oblasti XY do oblasti XY, přepravili dne 9. 3. 2022 deset migrantů, kteří nelegálně dorazili do Maďarska s pomocí neznámých pašeráků lidí, s cílem nelegálně překročit maďarsko-rakouské hranice. Za úspěšný transport odsouzení od pašeráka lidí, který je pověřil, ve Vídni obdrželi odměnu v celkové výši 2.200 eur, kterou si mezi sebou rozdělili. Následně se oba odsouzení v ranních hodinách dne 11. 3. 2022 na pokyn pašeráka lidí znovu vydali do Maďarska. Pověřující pašerák jménem A. zaslal prostřednictvím aplikace WhatsApp na mobilní telefon spoluodsouzeného P. S. GPS souřadnice místa, kde měli vyzvednout nelegální migranty. Dne 11. 3. 2022 kolem 19:00 hodin dorazili oba odsouzení na místo setkání poblíž města XY, kde do motorového vozidla řízeného P. S. nastoupilo sedm mužů, kteří tvrdili, že jsou občany Afghánistánu, Pákistánu a Indie (včetně M. M., U. S. a R. K.). Odsouzení naložili sedm nelegálních migrantů do vozidla s cílem dopravit je k západní státní hranici a pomoci jim s jejím překročením v rozporu se zákonem, a umožnit jim tak dostat se do západní Evropy. Dne 11. 3. 2022 ve 20:20 hodin se policie pokusila na sjezdu z dálnice XY v XY zastavit motorové vozidlo tov. zn. Volkswagen Transporter s rakouskou registrační značkou XY, které řídil P. S. a ve kterém seděla jako spolujezdec na pravém předním sedadle K. B. Řidič vozidla však nerespektoval pokyn policie k zastavení, pokračoval v jízdě a pokusil se vyhnout policejní kontrole vjezdem do obce XY. Hlídková jednotka sledovala vozidlo odsouzených a ve 20:35 hodin jej převzala pod policejní kontrolu v prostoru před ulicí XY v XY, ze kterého již nelegální migranti tehdy utekli. Během policejního zásahu proti odsouzeným místní strážci zatkli v okolních ulicích sedm mužů, kteří tvrdili, že jsou občany Afghánistánu, Pákistánu a Indie, a kteří předtím cestovali ve vozidle s odsouzenými. Odsouzení tedy přepravili ve vozidle tov. zn. Volkswagen Transporter, které vlastnil P. S., celkem sedm osob, včetně čtyř mužů, kteří tvrdili, že jsou Afghánci, dvou mužů, kteří tvrdili, že jsou Pákistánci, a jednoho muže, který tvrdil, že je indickým občanem, přičemž tyto osoby nebyly schopny prokázat svůj legální status v Maďarsku, neměly osobní doklady, do Maďarska přijely nelegálně s pomocí sítě pašeráků lidí a v zemi pobývaly nelegálně. Osoby přepravované odsouzenými tak porušily při vstupu do Maďarska § 11 zákona LXXXIX z roku 2007 o státní hranici, podle kterého je za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo zákonem – pokud mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný právní akt Evropské unie nečiní výjimku – přejíždění státní hranice je povoleno na silničním, železničním nebo vodním hraničním přechodu otevřeném pro provoz nebo na hraničním přechodu podléhajícím kontrole, přičemž se takto chtěly dostat i přes maďarsko-rakouské hranice. Odsouzení se přitom daného jednání dopustili jako členové hierarchicky organizované, konspirační skupiny složené z osoby, která si trestný čin objednala, a osob, které napomáhaly při přesunu migrantů a vyplácení peněz. Cílem skupiny bylo systematicky páchat trestné činy postižitelné odnětím svobody v délce nejméně 5 let tím, že pomáhala migrantům překročit státní hranici v rozporu s maďarskými zákonnými ustanoveními za účelem finančního prospěchu. 2) v době výše popsaného policejního zákroku, který začal dne 11. 3. 2022 ve 20:35 hodin, měla odsouzená K. B. u sebe celkem netto 1,8 gramu krystalické látky s obsahem metamfetaminu, když sama dogy konzumovala před dnem 11. 3. 2022, neboť v jejím těle byl na základě odebraného vzorku moči ze dne 12. 3. 2022 v 07:00 hodin zjištěn amfetamin v množství 9,72 ng/ml a metamfetamin v množství 50,1 ng/ml, které jsou klasifikovány jako omamné látky podle § 459 odst. 1 bod 18 maďarského trestního zákoníku. Na základě naměřených a odhadovaných hodnot činilo množství zachyceného metamfetaminu 0,9866 až 1,036 gramu.

3. Dne 30. 6. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Szekszárdu, Maďarsko, ze dne 12. 6. 2023, sp. zn.

12. B.67/2023/32, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě K. B. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že K. B. je občankou České republiky, která byla pravomocně odsouzena cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 19. 6. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně jednak (pod bodem 1.) pokračujícího zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a jednak (pod bodem 2.) přečinu neoprávněného přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2026. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzená jednak (jednáním popsaným pod bodem 1.) více (celkem dvěma) dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) jinému pomáhala nedovoleně překročit státní hranici a daného jednání se dopustila jako člen organizované skupiny (jíž se rozumí sdružení nejméně tří osob, ve kterém platí dělba úkolů, přičemž činnost takové skupiny je plánovitá a koordinovaná, což usnadňuje spáchání trestného činu a zvyšuje jeho společenskou škodlivost) a za úplatu. Současně odsouzená v rámci jednání popsaného pod bodem 2. neoprávněně pro vlastní potřebu přechovávala 1,8 gramu krystalické látky s obsahem metamfetaminu obsahující 0,9866 až 1,036 gramu účinné látky, tedy psychotropní látku v množství větším než malém (to podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v případě metamfetaminu představuje množství větší než 1,5 gramu této drogy, resp. množství větší než 0,5 gramů účinné látky). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaných skutků odsouzená spáchala jednak závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílela na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie, a jednak se dopustila úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je přitom zvyšována nejen způsobem provedení činu popsaného pod bodem 1), ale i celkovým počtem osob, které jí měly být na území Evropské unie za úplatu opakovaně pašovány, když se jednalo celkem o sedmnáct jedinců. Pominout přitom nelze ani skutečnost, že odsouzená svým jednáním souběžně naplnila zákonné znaky více úmyslných trestných činů, jakož ani její trestní minulost. Z aktuálního opisu z rejstříku trestů totiž jasně plyne, že v letech 2007 a 2008 byla K. B. na území České republiky celkem dvakrát trestně stíhána a odsouzena, a to pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení těchto odsouzení je na ni v současné době třeba hledět tak, jako by nebyla odsouzena. Z výše uvedeného nicméně plynou její zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik předchozích pravomocných odsouzení, jí nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzené byla za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Szekszárdu, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let a tří měsíců doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu šesti let a šesti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení K. B. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzené zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. 7. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu