11 Tcu 85/2026

Rubrum

11 Tcu 85/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. N., rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, Maďarsko, ze dne 3. 10. 2023, sp. zn.

20. B.92/2023/26., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

:

1. Rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, Maďarsko (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 3. 10. 2023, sp. zn.

20. B.92/2023/26., který nabyl právní moci téhož dne, byl L. N. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 3 písm. a) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání pěti let a dále též trest vyhoštění z území Maďarska na dobu deseti let.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto: Dne 7. 12. 2022 řídil v nočních hodinách ve vnitřní oblasti osady XY směrem k maďarsko-slovenskému hraničnímu přechodu vozidlo Mercedes Benz s českou registrační značkou XY, když ho zastavila policie. Ve vozidle se nacházelo 10 osob, které se vydávaly za syrské občany. Tyto osoby neměly platné cestovní doklady pro cestu do zahraničí a nemohly prokázat svůj legální pobyt v Maďarsku. Automobil používaný odsouzeným je vhodný pro přepravu 5 osob včetně řidiče. V prostoru pro cestující, který je určen maximálně pro 4 cestující, cestovalo 7 osob a další 3 osoby byly v zavazadlovém prostoru namačkané během několikahodinové jízdy bez možnosti jakéhokoli pohybu. Vozidlo během cesty od jižní hranice nikde nezastavilo. Odsouzený měl v úmyslu poskytnout syrským občanům, kteří se namačkaní během několikahodinové jízdy bez jakéhokoli pohybu, způsobujíc jim fyzické a psychické utrpení, pomoci v tom, aby mohli nelegálně překročit maďarsko-slovenskou státní hranici.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i z obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarska. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 2. 11. 2023.

7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice přepravit se přes území Maďarska a uvedeným jednáním vystavil převážené osoby nelidskému zacházení.

8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům přepravit se přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizován kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. N. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. 7. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu