11 Tcu 89/2004

Rubrum

11 Tcu 89/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. června 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky

I. J. a M. Ď., rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 2 KLs 633 Js 33516/01, a pro trestné činy těžké loupeže, nebezpečného ublížení na těle, omezování osobní svobody a krádeže podle § 223 odst. 1, § 224 odst. 1 č. 4, § 239 odst. 1, § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 2, § 249 odst. 1, § 250 odst. 1 č. 1b, § 25 odst. 2, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody u

I. J. v trvání tří let a tří měsíců a u M. Ď. v trvání čtyř let.

Odůvodnění

: Rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 2 KLs 633 Js 33516/01, jenž nabyl právní moci ve vztahu k I. J. dne 26. 6. 2002 a M. Ď. dne 6. 6. 2002, byli jmenovaní uznáni vinnými trestnými činy těžké loupeže, nebezpečného ublížení na těle, omezování osobní svobody a krádeže podle § 223 odst. 1, § 224 odst. 1 č. 4, § 239 odst. 1, § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 2, § 249 odst. 1, § 250 odst. 1 č. 1b, § 25 odst. 2, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byli odsouzeni k úhrnnému trestu odnětí svobody u I. J. v trvání tří let a tří měsíců a u M. Ď. v trvání čtyř let. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustili tím, že okolo 01.00 hod. dne 2. 12. 2002 spolu se samostatně stíhaným V. v ložnici domu poškozeného W. M. v L. 55 v A., tohoto spícího napadli v úmyslu jej spoutat a z bytu odcizit cenné předměty a tyto si ponechat, a to tak, že Ď. přitlačil k obličeji na zádech spícího poškozeného polštář, zatímco J. a V. se jej pokoušeli spoutat přinesenou nylonovou šňůrou. Jelikož procitnuvší poškozený kladl značný odpor, Ď. jej nejméně dvakrát udeřil do obličeje, aby se přestal bránit. Poté jej společně spoutali a Ď. mu roubíkem učiněným z ubrusu ucpal ústa. Prohledali ložnici a následně celý byt, z něhož odcizili 8 zlatých prstenů částečně osázených drahokamy, dva zlaté náramky, zlatý náhrdelník s přívěskem, přívěsek, japonské hodinky a dvoje další náramkové hodinky v celkové hodnotě 1000 DM, mobilní telefon Siemens C 25, sluchátko bezdrátového telefonu a finanční hotovost ve výši 80 DM. Poté spoutaného poškozeného ponechali v ložnici a dům opustili, před čímž ještě vzali ze zámku bytových dveří svazek klíčů poškozeného, na němž se nacházely i klíče od jeho obchodu s časopisy v L., se záměrem prohledat ještě tento obchod. Pěšky se přesunuli do několik kilometrů vzdálené obce L., kde za pomoci přinesených klíčů vnikli do obchodu poškozeného v ulici H. H. 2-6. V něm otevřeli nástěnný trezor, z něhož odcizili 600 DM v hotovosti a menší trezor pod psacím stolem, z něhož odcizili 75 DM v hotovosti. Následně obchod uzamkli a odebrali se pěšky zpět do A. na tamější nádraží, odkud se chtěli nechat přepravit taxíkem k českým hranicím. Mezitím se poškozenému podařilo zbavit spoutání a informovat policii. Ve 4.50 hod. byli J. a Ď. zadrženi, V. se podařilo uprchnout. V důsledku spoutání a úderů poškozený utrpěl krvácející naříznutí tkání v místech nad kloubem levé nohy s hnisavým zánětem, zhmožděninu na čele s oděrkami, otok a podlitinu na nose, povrchové zhmožděniny a oděrky v obličeji, pročež byl ambulantně ošetřen. Dále v důsledku činu dlouhodobě nesl následky psychické traumatizace, projevující se sporadickými stavy úzkosti. Dne 1. 6. 2004 pod sp. zn. 209/2003-MO-M a sp. zn. 395/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. I. J. a M. Ď. se dopustili zvlášť závažného úmyslného trestného činu směřujícího vůči osobní svobodě jiného a majetku, spáchaného s použitím fyzického násilí. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. června 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch