11 Tcu 92/2026

Rubrum

11 Tcu 92/2026-18 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. D., rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, Maďarsko, ze dne 26. 1. 2023, sp. zn.

25. B.42/2023/6., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, Maďarsko, ze dne 26. 1. 2023, sp. zn.

25. B.42/2023/6., který nabyl právní moci dne 7. 9. 2023 (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“), byl R. D. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 2 měsíců a k trestu vyhoštění z území Maďarska v délce 6 let a 4 měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený trestného činu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že 6. 1. 2023 podle pokynů nezjištěné osoby a společně s nezjištěnými spolupachateli převzal v blízkosti srbsko-maďarské hranice do vozidla Škoda Octavia 9 osob vydávajících se za Syřany a nemajících oprávnění k pobytu na území Maďarska a s vědomím nelegálnosti jejich pobytu se vydal do maďarského vnitrozemí, kde byl kontrolován hlídkou policie.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence českého rejstříku trestů dne 21. 9. 2023.

7. Rovněž podmínka oboustranné trestnosti je splněna, neboť předmětné odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený vyzvedl na území Maďarska celkem 9 nelegálních migrantů poté, co překročili srbsko-maďarskou státní hranici, a automobilem kapacitně neodpovídajícím jejich počtu je převážel přes území Maďarska směrem k maďarsko- rakouské hranici, přičemž kooperoval s dalšími osobami, od nichž přijímal pokyny. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený ilegální migranty přepravoval přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, jak je uvedeno ve znění § 340 odst. 1 tr. zákoníku, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně Huclová, H. In: Polák, P., Huclová, H., Kubíček, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. Konečně v posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, nadto jako člen organizované skupiny. Byl mu uložen trest převyšující výměru 1 roku odnětí svobody, která je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem.

9. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti zcela vyhověl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. 7. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů soudce