11 Tcu 93/2026

Rubrum

11 Tcu 93/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky K. O., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 316 HV 137/23m, který nabyl právní moci dne 13. 1. 2024, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

:

1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 316 HV 137/23m, který nabyl právní moci dne 13. 1. 2024, byl K. O. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže páchané za účelem trvalé obživy, formou vloupání, podle § 127, § 129 odst. 1 bod 1 a bod 2, § 130 odst. 1 první případ a odst. 2 druhý případ, § 15 rakouského trestního zákona (StGB), za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let.

2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Korneuburgu se K. O. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že za účelem pravidelného výdělku níže uvedeným oprávněným osobám odcizil, nebo se pokusil odcizit, cizí movité věci, a to částečně vloupáním, s úmyslem jejich odebráním a přisvojením si obohatit sebe nebo třetí osobu, konkrétně: I) 1) mezi 13. 11. 2023 a 15. 11. 2023 ve XY vloupáním do vinného sklepa poškozené P. K.-M., pomocí páčidla, odcizil 150 EUR v hotovosti, různé potraviny v hodnotě cca 30 EUR a fukar na listí značky Hell včetně akumulátorů v hodnotě cca 500 EUR, 2) mezi 13. 11. 2023 do 15. 11. 2023 ve XY vloupáním do vinného sklepa H. G., pomocí páčidla, odcizil vrtačku v hodnotě cca 60 EUR, sadu vrtáků v hodnotě cca 20 EUR a lampu v hodnotě cca 20 EUR, 3) v období od září do listopadu 2023 spáchal další vloupání do jiného vinného sklepa, 4) v období od září do listopadu 2023 se v XY vloupal do kontejnerové haly sběrného dvora XY, a to tak, že prořízl posuvnou bránu, a odcizil 10 kusů starých autobaterií v hodnotě cca 100 EUR, které patřily odpadovému svazu XY, 5) v období od září do listopadu 2023 v XY přelezl dvoumetrový plot kamenické firmy XY a odcizil přibližně 15 litrů nafty z traktoru zaparkovaného na pozemku a různé kanystry v celkové hodnotě přibližně 35 EUR, 6) na začátku listopadu 2023 v XY odcizil vzduchovku a několik nábojů, střelivo ze skladu se zbraněmi a munici neznámých poškozených. II) 1) dne 10. 11. 2023 ve XY odcizil A. K. 2 koláče, 1 sklenici medu a 1 láhev broskvového džusu v hodnotě 20 EUR, přičemž se dále pokusil vypáčit trezor tohoto farmářského obchodu šroubovákem, což se mu však nepodařilo, 2) dne 11. 11. 2023 ve XY odcizil z nezamčeného farmářského obchodu A. K. mléko, maso, sýr a 3 sklenice medu v hodnotě 200 EUR, 3) dne 17. 11. 2023 v XY za pomoci páčidla vypáčil křídlo vrat do strojovny J. S. a odcizil 60 litrů nafty, hadicový lis, vozík na nářadí, vrtačku, 25 litrů nemrznoucí směsi a úhlovou brusku v celkové hodnotě 3.780 EUR, 4) dne 18. 11. 2023 se v XY vloupal do stavebního kontejneru a odcizil kávovar, motorovou pilu, notebook včetně tašky, laserový měřič a 2 nože značky Stanley celkové hodnotě 4.547 EUR od dosud neidentifikovaných poškozených, 5) v období mezi 17. 11. a 18. 11. 2023 v XY pomocí štípacích kleští rozřízl bránu a plot ve sběrném dvoře XY a za pomoci páčidla se vloupal do dalších dvou kontejnerů, přičemž odcizil autobaterie a kufr s nářadím v celkové hodnotě 200 EUR.

3. Dne 17. 7. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 316 HV 137/23m, který nabyl právní moci dne 13. 1. 2024, ve vztahu k osobě K. O. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že K. O. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž předmětné odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 15. 1. 2024. Dané odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění rakouského soudu totiž jasně plyne, že odsouzený si více dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) přisvojil, popř. se pokusil přisvojit cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím na cizím majetku větší škodu, tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000 Kč. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, konkrétně vyšší četností jednotlivých (celkem jedenácti) dílčích útoků spáchaných v období cca tří měsíců, jakož i celkovou výší způsobené škody, která výrazným způsobem přesáhla minimální hranici větší škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, která je zákonným znakem přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Současně nelze pominout ani bohatší trestní minulost odsouzeného, neboť z aktuálního opisu rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 2012 až 2025 byl na území České republiky celkem osmkrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, mu nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným shora citovaným rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na shora uvedené odsouzení K. O. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. 7. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu