11 Tcu 96/2026

Rubrum

11 Tcu 96/2026-18 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. E., rozsudkem Okresního soudu v Mosonmagyaróváru, Maďarsko, ze dne 9. 3. 2023, sp. zn.

2. B.267/2022/23., který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění

:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mosonmagyaróváru, Maďarsko, ze dne 9. 3. 2023, sp. zn.

2. B.267/2022/23., který nabyl právní moci téhož dne, byl J. E. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, a za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let a čtyř měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Mosonmagyaróváru se odsouzený J. E. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 20. 6. 2022 v 17:35 hodin byl kontrolován hlídkou Oddělení cizinecké policie Policie Mosonmagyaróvár v obci XY, na adrese XY, když řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Suzuki Swift, registrační značky XY, ve vlastnictví společnosti Duna Autószalon Kft., přičemž v rámci této kontroly bylo zjištěno, že ve vozidle cestuje jeden cizinec na místě spolujezdce a sedm dalších osob namačkaných na zadních sedadlech, tedy celkem 8 afghánských státních příslušníků, kteří nebyli schopni prokázat oprávněnost pobytu na území Maďarska ani se neprokázali doklady opravňujícími k překročení státní hranice. Tito migranti přicestovali ze Srbska do Maďarska za pomoci převaděčů. Dne 20. 6. 2022 kolem 14:00 hodin nastoupili na nezjištěném místě do vozidla řízeného odsouzeným, přičemž jejich cílem bylo dostat se do západní Evropy, zejména do Francie a Belgie s tím, že odsouzený je měl přepravit směrem k maďarsko- rakouské hranici. Odsouzený si přitom pronajal motorové vozidlo tov. zn. Suzuki Swift dne 17. 6. 2022 v 17:32 hodin na letišti XY v Rakousku, téhož dne večer vstoupil vozidlem do Maďarska přes hraniční přechod XY a následně odcestoval do oblasti XY, kam dorazil v časných ranních hodinách dne 18. 6. 2022. Poté se dne 20. 6. 2022 z oblasti XY přesunul do župy XY a následně se vrátil zpět. Migranty převzal v blíže nezjištěném místě v okolí XY. Odsouzený J. E. přitom věděl, že přepravované osoby nejsou oprávněny legálně překročit státní hranici, a přesto jim svojí činností poskytoval pomoc při nedovoleném překročení hranice, neboť šlo o státní příslušníky třetích zemí bez platných cestovních dokladů.

3. Dne 20. 7. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mosonmagyaróváru, Maďarsko, ze dne 9. 3. 2023, sp. zn.

2. B.267/2022/23., který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě J. E. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. E. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 13. 3. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici. V této souvislosti je přitom zcela nerozhodné, že odsouzený ilegální migranty přepravoval přes území Maďarska a nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale i celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie za úplatu pašovány, když se jednalo celkem o osm jedinců. Přehlédnout současně nelze ani jeho bohatší trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 2023 až 2026 byl na území České republiky celkem šestkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost výhradně majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států.

9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Mosonmagyaróváru, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a dvou měsíců doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu čtyř let a čtyř měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. E. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. 7. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu