11 Td 2/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky rozhodl, že příslušným soudem pro projednání trestního sporu je Krajský soud v Hradci Králové. Soud se opřel o § 24 odst. 1 trestního řádu, podle něhož je k projednání příslušný soud, jehož působnost se vztahuje na místo, kde byl čin spáchán. Závěr byl potvrzen i vzhledem k předchozímu usnesení Nejvyššího soudu, které vyloučilo příslušnost Okresního soudu v Hodoníně. Soud upozornil, že novelizace trestního zákona od ledna 2002 nemá vliv na posouzení příslušnosti věci, která byla podána před účinností nového zákona.
Rubrum
11 Td 2/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2002 v trestní věci obviněných 1) R. V., a 2) J. Z., spor o příslušnost mezi Okresním soudem v Hodoníně a Krajským soudem v Hradci Králové a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 24 tr. řádu je k projednání a rozhodnutí věci příslušný Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění
: Obvinění R. V. aj. Z. jsou žalovaní pro trestné činy padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák., zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák. ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák. a podvod podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák. Obžaloba došla Krajskému soudu v Hradci Králové dne 30. 10. 2000. Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 17. 12. 2001, sp. zn. 7 T 102/2000, podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. řádu postoupil věc k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Hodoníně. Okresní soud v Hodoníně podáním ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 3 T 26/2002, odmítl svou příslušnost věc projednat a podle § 24 odst. 1 tr. řádu ji předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí sporu o příslušnost. Nejvyšší soud věc ve smyslu § 24 odst. 1 tr. řádu projednal a dospěl k tomuto závěru. Krajský soud v Hradci Králové své rozhodnutí o věcné příslušnosti Okresního soudu v Hodoníně založil na úvaze, že žalovaný skutek spočívající v tom, že se obvinění společným jednáním ke škodě cizího majetku obohatili tím, že uvedli někoho v omyl a způsobili tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu, kvalifikovaný obžalobou jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., bude s ohledem na novelu § 89 odst. 11 tr. zák. od ledna 2002 kvalifikován už jen jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Tato úvaha je chybná. Posouzení věcné příslušnosti případů napadlých před 1. 1. 2002 jednoznačně stanoví zák. č. 265/2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v čl. II odst. 1 jenž zní: „Příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření“. Pokud jde o místní příslušnost Krajského soudu v Hradci Králové, byla tato otázka ve prospěch tohoto soudu již řešena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 3 Nd 393/2000. Za tohoto stavu nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 28. ledna 2002 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.