11 Tdo 1159/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání odsouzeného, protože napadnuté rozhodnutí nebylo rozhodnutím soudu ve věci samé. Soud se zaměřil na přípustnost dovolání podle § 265a tr. ř., podle něhož lze dovoláním napadnout pouze určité typy rozhodnutí, mezi nimiž není přeměna trestu. Dovolání bylo podáno bez uvedení konkrétního dovolacího důvodu a bez odkazu na příslušné právní ustanovení. Soud tedy rozhodl o nepřípustnosti dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a nezabýval se dalšími důvody.
Rubrum
11 Tdo 1159/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. října 2004 dovolání podané odsouzeným D. S., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. Nt 1235/2002, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. s e dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
: Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. Nt 1235/2002, byl podle § 45a odst. 4 tr. zák., za použití § 340b odst. 1 tr. ř., odsouzenému S. přeměněn trest obecně prospěšných prací z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 4. 2001, sp. zn. 1 T 13/2001, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 9 To 453/2001, v délce 150 hodin v trest odnětí svobody v trvání 75 dnů. Podle § 45a odst. 4 tr. zák., za použití § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák., byl odsouzený pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Proti shora uvedenému usnesení podal odsouzený stížnost, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 9 To 168/2004, podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta jako opožděně podaná. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. Nt 1235/2002, napadl odsouzený prostřednictvím svého obhájce dovoláním. V rámci specifikace napadeného rozhodnutí sice uvedl toliko sp. zn. řízení a nikoli datum vydání rozhodnutí, nicméně z přepisu výrokové části rozhodnutí v textu dovolání je toto zcela jednoznačně identifikovatelné. Dále pak nespecifikoval dovolací důvod odkazem na zákonné ustanovení § 265b tr. ř. či jeho slovní citací. K podanému dovolání se podrobně vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně, a to prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten konstatoval, že dovolání neuvádí datum vydání napadeného usnesení, neodkazuje na žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. a směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které navíc není rozhodnutím ve věci samé. Z posledně uvedených dvou důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se potom podle legální definice rozumí rozhodnutí, jež jsou taxativně vypočtena v ustanoveních § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Jde o tato rozhodnutí: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Z citovaného výčtu rozhodnutí, která lze dovoláním napadnout, je patrné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, jež není rozhodnutím soudu ve věci samé, ani rozhodnutím soudu ve druhém stupni. Nelze jej proto dovoláním napadnout. Nejvyšší soud proto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se zabýval otázkou, zda případně existují i jiné důvody pro odmítnutí dovolání. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Toliko pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v předmětné věci nepovažoval za nezbytné před rozhodnutím iniciovat odstranění formálních vad dovolání ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř., neboť i po jeho doplnění by dovolání zůstalo nepřípustným. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu). V Brně dne 19. října 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.