11 Tul 1/2016

Rubrum

11 Tul 1/2016 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2016 Spisová značka:11 Tul 1/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:

11. TUL.1.2016.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vyloučení soudce Dotčené předpisy:§ 174a předpisu č. 6/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 10. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tul 1/2016-18 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2016 o námitce podjatosti vznesené obviněným Mgr. D. D., ve věci návrhu na určení lhůty k projednání dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 323/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 Nt 1151/2014, a podle § 16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl takto:

Výrok

Z vykonávání úkonu trestního řízení spočívajícího v určení lhůty k projednání dovolání obviněného Mgr. D. D. ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 323/2016 nejsou vyloučeni soudci senátu č. 11, a to: JUDr. Stanislav Rizman, JUDr. Antonín Draštík a JUDr. Karel Hasch.

Odůvodnění

Obviněný Mgr. D. D. podal k Nejvyššímu soudu návrh na určení lhůty k projednání dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 323/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 Nt 1151/2014. Předmětná věc byla v souladu s platným rozvrhem práce na rok 2016 (dostupný na www.nsoud.cz) přidělena do senátu č. 11, ve složení JUDr. Stanislav Rizman, JUDr. Antonín Draštík a JUDr. Karel Hasch. Dne 26. 6. 2016 prostřednictvím e-mailu obviněný namítl podjatost soudců senátu č. 6 - JUDr. Jana Engelmanna, JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Vladimíra Veselého, senátu č. 8 - JUDr. Milady Šámalové, JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Bláhy, a senátu č. 11 - JUDr. Stanislava Rizmana, JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Karla Hasche. Navrhovatel konkrétně namítal, že shora uvedení soudci rozhodující v jím označených trestních věcech „nepředali spor Soudnímu dvoru s nepravdivým tvrzením, že konopí je prekurzor“. Přípisem ze dne 18. 7. 2016 obviněný doplnil své původní podání, v rámci něhož namítl, že soudci výše jmenovaných senátů „odmítli předat advokátem podané předběžné otázky Soudnímu dvoru a kryli doložené zločiny soudců a státních zástupců OSZ a OS Prostějov a KS a KSZ Brno vymýšlející si, že konopí je prekurzor a podobné lži a nevyjádření se ke spáchaným zločinům, stejně tak zkorumpovaní soudci Ústavního a Evropského soudu pro lidská práva“, s tím, že navrhuje a žádá, aby „se všichni zkorumpovaní podvodníci a spolupachatelé zločinu na NS soudící … vyloučili pro podjatost“. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhoduje nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. S ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodnutí platný rozvrh práce Nejvyššího soudu na rok 2016 neuvádí, který (jiný) senát má rozhodnout o případném vyloučení soudců senátu č. 11 - JUDr. Stanislava Rizmana, JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Karla Hasche z rozhodování ve výše zmíněné věci, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle čl. 13 písm. b) Jednacího řádu Nejvyššího soudu určil k rozhodnutí o tom, zda jsou jmenovaní soudci vyloučeni z rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu, senát č. 3 trestního kolegia Nejvyššího soudu, který je k tomu nejvhodnější (podle rozvrhu práce jeho soudci jsou náhradními soudci pro senát č. 11 a rozhodují též o návrzích na určení lhůty k procesnímu úkonu směřujících vůči soudcům senátu č. 11). Soudci senátu č. 11 Nejvyššího soudu připojili k námitce podjatosti obviněného svá vyjádření, JUDr. Stanislav Rizman dne 14. 7. 2016, JUDr. Antonín Draštík a JUDr. Karel Hasch dne 26. 7. 2016. Z předmětných vyjádření je patrné, že k předmětné trestní věci nemají žádný poměr a osobu navrhovatele neznají a není zde důvod pochybovat o jejich podjatosti. Nejvyšší soud k věci dále zdůrazňuje, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk zákonného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce, který je nepodjatý, tj. není v žádném osobním vztahu k účastníkům řízení a k jejich zástupcům a nemá žádný osobní zájem na výsledku řízení. Proto důvody vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci spočívají v jeho poměru k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Zákon podmiňuje institut vyloučení soudce takovými objektivními důvody, jejichž existence zakládá pochybnosti soudce o jeho nepodjatosti. Uvedené důvody se musí v řízení o námitce podjatosti opírat o konkrétní zjištění. K závěru o vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v konkrétní věci nepostačí, existuje-li jen subjektivní názor či pocit soudce, účastníka řízení nebo nadřízeného soudu v tom směru, zda lze mít pochybnost o nepodjatosti soudce. Kategorii nestrannosti je třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Objektivní důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům řízení či k jejich zástupcům, a to takový poměr, jehož povaha je skutečně způsobilá (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle rozhodnout v konkrétní věci. Poměr soudce k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu např. tehdy, když soudce sám by byl účastníkem řízení, anebo v případě, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. pokud by jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal poznatky o věci jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, jež jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem k těmto osobám (např. ve smyslu § 116 obč. zák.), přičemž se v konkrétním případě může jednat jak o vztah přátelský, tak i nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti např. v souvislosti s vědeckou či publikační činností soudce apod. O žádný z uvedených případů se však v nyní posuzované věci nejedná. Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců senátu č. 11 Nejvyššího soudu, žádný z nich nemá k navrhovateli vztah, tito soudci nemají žádný zájem na výsledku řízení a není jim známa ani jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci. Rozhodnutí o vyloučení soudce ve smyslu § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v posuzované věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl příslušný (jiný) senát Nejvyššího soudu podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci senátu č. 11 Nejvyššího soudu, a to JUDr. Stanislav Rizman, JUDr. Antonín Draštík a JUDr. Karel Hasch, nejsou vyloučeni z vykonávání úkonu trestního řízení spočívajícího v určení lhůty k projednání dovolání obviněného Mgr. D. D. ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 323/2016.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. 7. 2016 JUDr. Petr Šabata předseda senátu