11 Tvo 11/2012
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl stížnost odsouzeného proti opravě zřejmé nesprávnosti ve výroku usnesení, která se týkala chybného označení křestního jména. Soud uvedl, že chyba vznikla při vyhotovování dokumentu, nikoli při vyhlášení, a že oprava byla provedena v souladu s § 131 odst. 1 tr. ř. v kombinaci s § 138 tr. ř. Procesní chyba neovlivnila správnost rozhodnutí, protože identita odsouzeného byla správně zachována během řízení. Stížnost proto byla považována za nedůvodnou a zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
Rubrum
11 Tvo 11/2012-13 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2012 stížnost odsouzeného Ing. M. Š., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost odsouzeného Ing. M. Š. z a m í t á .
Odůvodnění
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. února 2012, č. j. 2 T 11/2008-1543, bylo rozhodnuto tak, že podle § 322 odst. 1 tr. ř. a § 323 odst. 1, 2 tr. ř. se zamítá žádost odsouzeného Ing. M. Š. ze dne 6. 1. 2012 o další odklad výkonu trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové pod č. j. 2 T 11/2008-1332, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2011, č. j. 5 To 14/2011-1386. Proti tomuto usnesení podal odsouzený Ing. M. Š. stížnost, o níž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. března 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, tak, že podle § 149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Usnesením ze dne 16. dubna 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, Vrchní soud v Praze podle § 131 odst. 1 tr. ř. opravil zřejmou nesprávnost ve výroku shora citovaného usnesení spočívající v chybném uvedení křestního jména odsouzeného, když správně mělo být ve výroku uvedeno Ing. M. Š., nikoli Ing. P. Š.. V odůvodnění usnesení se podává, že při vyhotovení usnesení došlo ke zřejmé nesprávnosti, která byla v souladu s ustanovením § 131 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 138 tr. ř. opravena tak, aby vyhotovení usnesení a jeho opisů bylo v naprosté shodě s obsahem usnesení, tak jak bylo vyhlášeno. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal odsouzený Ing. M. Š. včas stížnost, v níž uvádí, že se předmětná oprava podstatně dotkla jeho osoby, neboť došlo ke zřejmé nesprávnosti ve výrokové části. Má za to, že jsou zde splněny důvody podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. b) tr. ř. Odsouzený pak navrhl ve smyslu ustanovení § 131 odst. 1 tr. ř., aby o opravě rozhodl soud nadřízený. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru. Tvrzení stěžovatele o případných důsledcích nesprávného označení odsouzeného ve výroku usnesení lze sice přisvědčit, ovšem pouze za určitých okolností, které v jeho případě nenastaly. Podle právního názoru, jenž byl vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu publikovaném pod č. 57/2002 Sb. rozh. tr., sice vadu v označení identity obžalovaného, která se vyskytla jak ve vyhotovení rozsudku, tak i při jeho vyhlášení, popř. v jemu předcházejícím řízení, lze napravit jedině cestou mimořádných opravných prostředků. Pokud ovšem identita odsouzeného Ing. M. Š. byla při vyhlášení usnesení označena správně a k vadě došlo až při jeho vyhotovení, pak na tuto situaci pamatuje právě ustanovení § 131 odst. 1 tr. ř., které umožňuje předsedovi senátu zvláštním usnesením tyto nesprávnosti kdykoli opravit tak, aby vyhotovení rozsudku (a za použití § 138 tr. ř. i usnesení) bylo v souladu s jeho obsahem, tak jak byl vyhlášen. To je přitom právě posuzovaný případ stěžovatele. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že v posuzovaném případě byla projednávána žádost odsouzeného Ing. M. Š., k jehož stížnosti pak Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání konaném dne 13. března 2012 zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Pokud tedy stížnostní soud za této situace, kdy usnesení bylo správně vyhlášeno ve vztahu k odsouzenému Ing. M. Š. a následně až v jeho vyhotovení byl odsouzený ve výroku nesprávně identifikován jako „Ing. P. Š.“, postupoval podle § 131 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 138 tr. ř. a tuto zřejmou nesprávnost napadeným usnesením opravil, pak mu nelze nic vytknout. Námitkám odsouzeného proto nelze přisvědčit. Protože po přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší soud nezjistil pochybení v postupu, ani v následném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, nezbylo než stížnost odsouzeného jako nedůvodnou zamítnout (§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. května 2012 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.