Nejvyšší soud · Usnesení

11 Tvo 15/2011

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2011-07-26 · ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.15.2011.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud zamítl stížnost proti usnesení Vrchního soudu, které odmítlo námitku podjatosti předsedkyně senátu. Soud uvedl, že nesprávný procesní postup nebo odlišný právní názor nemohou být základem pro domněnku o poměru k věci. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je vyloučení možné pouze při osobním zájmu nebo závislosti na výsledku řízení, nikoli z důvodu odborného názoru. Soud zdůraznil, že zákon předpokládá jiné prostředky pro nápravu chyb, než vyloučení soudce.

Rubrum

11 Tvo 15/2011-11 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. července 2011 stížnost JUDr. Marcely Dvořáčkové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Hradec Králové, U soudu 276, Hradec Králové, ve věci obviněného K. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. s e stížnost JUDr. Marcely Dvořáčkové z a m í t á .

Odůvodnění

: Vrchní soud v Praze rozhodl podle § 30 odst. 1 tr. ř. usnesením ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, o námitce podjatosti, kterou vznesla JUDr. Marcela Dvořáčková v souvislosti s projednáváním své stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2011, sp. zn. 2 T 5/2010, tak, že JUDr. Pavla Augustinová, předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze, není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného K. S., která je vedena u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 5/2010. Proti tomuto usnesení podala JUDr. Marcela Dvořáčková stížnost, ve které uvedla, že předsedkyně senátu JUDr. Augustinová je vyloučena z úkonů trestního řízení pro poměr k věci. Z její strany totiž dochází k úmyslnému zkreslování řízení tak, aby nebyl zjištěn její nesprávný úřední postup ve věci a v důsledku jejích úkonů je tak znemožněno, aby o procesních právech stěžovatelky bylo nestranně a objektivně rozhodnuto. Stěžovatelka uvádí, že se žádostí podle § 79a odst. 4 tr. ř. ze dne 23. 12. 2010 adresovanou Vrchnímu soudu v Praze domáhala zrušení zajištění finančních prostředků na jejích podnikatelských účtech z titulu usnesení policejního orgánu PČR KŘP Východočeského kraje, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 15. 6. 2010, a to buď zcela, minimálně však v rozsahu jejích finančních prostředků ve výši 3.081.357,50 Kč. Tuto žádost podala poté, co byla zamítnuta její předchozí podobná žádost ze dne 6. 8. 2010. K průtahům došlo již při rozhodování o této předchozí žádosti Krajským soudem v Hradci Králové, který rozhodl až dne 26. 11. 2010. Novou žádost opřela o nové skutečnosti, kterými prokazovala své vlastnické právo k finančním prostředkům zajištěným jako výnos z trestné činnosti obviněného K. S. O žádosti, která byla Vrchnímu soudu v Praze doručena dne 23. 12. 2010 JUDr. Augustinová v rozporu s § 79 odst. 4 tr. ř. nerozhodla, ačkoli jí toto ustanovení ukládá rozhodnout neodkladně. Trestní spis byl vrácen Krajskému soudu v Hradci Králové dne 10. 3. 2011. Podání ze dne 23. 12. 2010 nebylo do spisu vůbec založeno, pouze předsedkyně senátu JUDr. Augustinová upozornila soud prvního stupně, že o této žádosti odvolací soud nerozhodoval, vzhledem k tomu, že nedošlo k žádné změně oproti předchozímu rozhodnutí soudu prvního stupně, které shledal správným. Tím podle stěžovatelky předsedkyně senátu nepřípustně hodnotí její žádost jako nedůvodnou. Stěžovatelka pak dále uvádí, že o její žádosti ze dne 23. 12. 2010 nebylo dosud vůbec rozhodnuto. Předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové nejprve odmítl rozhodnout o zrušení zajištění přípisem s tím, že vyčká konečného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 v exekučním řízení. Poté, co se stěžovatelka domáhala určení lhůty k rozhodnutí, usnesením ze dne 15. 4. 2011 návrh na zrušení zajištění zamítl, avšak výslovně uvedl, že nerozhodoval na základě předmětné žádosti, neboť ji neměl k dispozici. JUDr. Augustinová tak způsobila, že Krajský soud v Hradci Králové neměl podklady pro své rozhodnutí. Odůvodnění jejího rozhodnutí o námitce podjatosti potvrzuje závěr o vědomém zkreslování případu a zastírání vlastního nesprávného úředního postupu, což vylučuje její schopnost ve věci spravedlivě a nestranně rozhodnout a tato okolnost vede k její podjatosti ve vztahu k předmětné trestní věci. Závěrem pak stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, a rozhodl tak, že předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Pavla Augustinová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 5/2010. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Stěžovatelka v tomto případě vyvozuje poměr k projednávané věci předsedkyně senátu JUDr. Augustinové z jejího údajně nesprávného procesního postupu, který se měla následně snažit zastírat. Aniž by Nejvyšší soud hodnotil procesní postup předsedkyně senátu, má za to, že tento by nemohl být důvodem k domněnce o jejím poměru k projednávané věci. Poměr k projednávané věci může podle ustálené soudní judikatury spočívat např. v tom, že orgán činný v trestním řízení byl poškozen projednávaným trestným činem, byl svědkem trestného činu, ve věci vystupoval jako tlumočník, vyjádřil se v tisku před rozhodnutím o odvolání ohledně správnosti rozsudku soudu prvního stupně (č. 14/2000 Sb. rozh. tr.) apod. Naopak mezi důvody vyloučení orgánů činných v trestním řízení nepatří úroveň jejich odborné způsobilosti (srov. č. 23/1998 Sb. rozh. tr.) nebo odlišný právní názor. Poměr k věci u soudců soudu prvního stupně nelze také vyvozovat z rozhodnutí soudu druhého stupně, které nalézacímu soudu vytýká pochybení při hodnocení důkazů (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 1998, sp. zn. 1 To 90/1998). Je tedy zřejmé, že se v případě poměru k projednávané věci jedná o důvody, kdy je orgán činný v trestním řízení ve věci osobně zainteresován, má zájem na výsledku řízení, případně si mohl už předem utvořit názor o průběhu skutkového děje apod. Účelem samotného ustanovení § 30 tr. ř. je chránit nestranný postup orgánů činných v trestním řízení do budoucna, nikoli napravovat nedostatky, ke kterým už v řízení případně mohlo dojít. Ani sama stěžovatelka nenaznačuje, jak by tvrzené pochybení předsedkyně senátu mělo ovlivnit její rozhodování v projednávané trestní věci jako takové (tzn. zejména v otázce viny a trestu). Dílčí rozhodnutí o zrušení zajištění finančních prostředků na účtu, které podle názoru stěžovatelky předsedkyně senátu měla učinit, se dotýkalo pouze práv stěžovatelky a i případné nepřiznání nesprávného úředního postupu ze strany předsedkyně senátu by se opět dotýkalo pouze tohoto rozhodnutí a nebylo by možné z něj vyvozovat pochybnosti ohledně nestrannosti soudkyně při dalším rozhodování ve věci. Taková argumentace by musela vést například i k závěru, že poměr k věci by byl dán u předsedy senátu soudu prvního stupně, jemuž odvolací soud vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí poté, co v ní shledal vady. Je ovšem věcí profesionality soudce, aby se vypořádal se svými případnými pochybeními, která v praxi nelze vyloučit, neboť chybovat může každý člověk. K nápravě případných nesprávných procesních postupů a pochybení předpokládá zákon jiné opravné prostředky, jejichž využití je věcí stěžovatelky. Na závěr pak Nejvyšší soud dodává, že o zrušení zajištění finančních prostředků na účtu JUDr. Dvořáčkové bylo již Vrchním soudem v Praze rozhodnuto usnesením ze dne 30. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. července 2011 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.