11 Tvo 19/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu, které propustilo obviněného z vazby na základě písemného slibu a záruky jeho bratra. Soud uznal, že obviněný byl odsouzen k dlouhému nepodmíněnému trestu za závažný trestný čin. Důvody vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu jsou v případě obviněného plně opodstatněné, včetně hrozby úniku. Soud proto rozhodl, že obviněný musí být ve vazbě nadále ponechán.
Rubrum
11 Tvo 19/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. července 2003 stížnost státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. 8 To 81/03, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. 8 To 81/03, z r u š u j e . Podle § 72 odst. 1 tr. řádu s e obviněný B. B. p o n e c h á v á ve vazbě.
Odůvodnění
: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 4 T 6/2001, byl obviněný B. B. uznán vinným přípravou trestného činu vraždy podle § 7 odst. 1 tr. zák. k § 219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných V. M., Z. Š. a M. A. Proti tomuto rozsudku podal obviněný B. B., stejně jako obvinění V. M. a Z. Š., odvolání a trestní věc obviněného se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vzhledem k tomu, že obviněný B. B. již dříve nabídl písemný slib jakožto nahrazení vazby ve smyslu § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a nabídku v tomto směru podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil i jeho bratr A. B., rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. 8 To 81/03, že se přijímá písemný slib obviněného B. B. a nabídka záruky jeho bratra A. B. a obviněného propustil z vazby na svobodu. Proti tomuto usnesení podal ihned po jeho vyhlášení do protokolu stížnost státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný B. B. je stíhán pro mimořádně závažnou trestnou činnost a rozsudkem soudu prvního stupně byl odsouzen k přísnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Trestní řízení bylo vedeno bez zbytečných průtahů a délka řízení byla přiměřená náročnosti prováděného dokazování. Obviněný byl zpočátku stíhán jako uprchlý a do vazby byl vzat až poté, co byl na základě zatýkacího rozkazu zadržen ve Španělsku a dodán do České republiky. Zatýkací rozkaz byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 5 dne 5. 3. 2001, v B. byl obviněný zadržen dne 3. 1. 2002 a 23. 9. 2002 byl přivezen do P. Téhož dne byl obviněný usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu vzat do vazby. O důvodnosti vazby obviněného bylo v průběhu dalšího řízení opakovaně rozhodováno. S ohledem na dosavadní vývoj trestního stíhání, včetně nepravomocného odsouzení obviněného k vysokému trestu, se jeví důvody vazby podle § 67 písm. a) tr. řádu plně opodstatněné. Obviněný nejprve před trestním stíháním uprchl do ciziny a hrozba přísného trestu nebezpečí dalšího vyhýbání se trestnímu stíhání znovu činí i nadále reálnou. Z tohoto hlediska se pouhý slib obviněného a nabídka záruky jeho bratra nejeví jako prostředky dostačující k nahrazení účelu vazby. Pokud vrchní soud jako náhradu vazby písemný slib a záruku přijal, přecenil možnosti, které tato opatření poskytují. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud jako soud druhého stupně považuje stížnost Vrchního státního zástupce za důvodnou a proto napadené usnesení zrušil. S ohledem na to, že je nutno dosavadní vazbu obviněného B. B. považovat za důvodnou, je na místě, aby byl ve smyslu § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě ponechán. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. července 2003 Předseda senátu : JUDr. Pavel Kučera
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.