11 Tvo 3/2007
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl stížnost obhájce proti usnesení Vrchního soudu, které mu uložilo kárný postih za opakované neúčastnění se na veřejném zasedání bez dostatečné omluvy. Soud uvedl, že podle § 66 odst. 3 trestního řádu nemá soud rozhodovat o kárném provinění obhájce, ale předává věc příslušnému kárnému orgánu advokacie. Postup Vrchního soudu byl považován za v souladu s právním předpisem. Stížnost proto nebyla přijata, protože soud nemá pravomoc posuzovat, zda obhájce skutečně porušil řádné jednání.
Rubrum
11 Tvo 3/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Mgr. M. S., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2007 stížnost obhájce JUDr. J. M. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 12 To 82/2006, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obhájce JUDr. J. M. zamítá.
Odůvodnění
: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2006, sp. zn. 1 T 4/2005, byl obviněný Mgr. M. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a k povinnosti nahradit škodu. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 12 To 82/2006, podle § 66 odst. 3 tr. řádu rozhodl o předání obhájce JUDr. J. M., ke kárnému postihu s odůvodněním, že jako obhájce obviněného Mgr. M. S. ve dnech 14. 11. 2006 a 12. 12. 2006 bez dostatečné omluvy nevyhověl výzvě, která mu byla dána podle trestního řádu, a k veřejnému zasedání se opakovaně nedostavil. Proti tomuto usnesení podal obhájce JUDr. J. M. stížnost, v níž vysvětluje důvody své neúčasti u veřejného zasedání a má zato, že nelze učinit závěr o tom, že by mařil soudní jednání tím, že se bez dostatečné omluvy na výzvu soudu k veřejnému zasedání nedostavil. Navrhuje proto, aby bylo napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušeno. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Postup soudu při kárném provinění obhájce upravuje ustanovení § 66 odst. 3 tr. řádu. Za jednání uvedené v § 66 odst. 1 tr. řádu není obhájci ukládána pořádková pokuta, ale celá věc je předána příslušnému orgánu, ke kárnému postihu. Soud tedy přímo o kárném provinění obhájce nerozhoduje, ale věc předá k rozhodnutí příslušnému kárnému orgánu. Z uvedeného tak vyplývá, že soud neposuzuje, zda se obhájce kárného provinění dopustil či nikoliv ale k posouzení této otázky postupuje věc příslušnému kárnému orgánu advokacie. Pokud v dané věci Vrchní soud v Praze tímto způsobem řešil vzniklou situaci, jeho postupu, který je zcela v souladu s ustanovením § 66 odst. 3 tr. řádu, nelze nic vytknout, a proto se stížnost obhájce JUDr. J. M. proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze nemohla shledat s úspěchem. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. února 2007 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.