11 Tvo 35/2010

Rubrum

11 Tvo 35/2010-6 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2010 stížnost obviněného V. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 8 To 84/2010, a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného

V. S. z a m í t á .

Odůvodnění

: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2010, sp. zn. 4 T 4/2010, byl obviněný V. S. uznán vinným dvěma pokusy trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zákona a podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákona, trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákona, dvěma pokusy trestného činu znásilnění podle § 8 odst. 1 k § 241 odst. 1 tr. zákona a dvěma trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zákona a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zákona a byl mu uložen úhrnný výjimečný trest odnětí svobody v trvání 25 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou s tím, že doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává a dále mu byla podle § 72a odst. 2, 3 tr. zákona uložena zabezpečovací detence. Proti tomuto rozsudku podal obviněný V. S. odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného V. S. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 8 To 84/2010, podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněného V. S. z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. řádu ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný V. S. stížnost, kterou však neodůvodnil. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru. O důvodnosti vazby obviněného V. S. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na charakter žalované trestné činnosti, byl v jeho případě dán i důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Pokud jde o obavu, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, nebo by opakoval trestnou činnost lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného V. S. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. V současné době jsou ovšem veškeré úvahy o důvodnosti další vazby obviněného V. S. nadbytečné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 8 To 84/2010, byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a nástupem do výkonu trestu vazba obviněného končí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. prosince 2010 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch