11 Tvo 41/2005
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl stížnost obviněného proti usnesení o zachování vazby, protože důvodem vazby zůstávala útěka. Soud se opřel o § 67 písm. a) trestního řádu, podle něhož je vazba přípustná, pokud hrozí útěka. Vzhledem k závažnosti obvinění a výšce uloženého trestu byla obava z útěky reálná. Rozsudek Vrchního soudu o zachování vazby byl považován za správný a nezpracovaný.
Rubrum
11 Tvo 41/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. srpna 2005 stížnost obviněného M. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 2 To 40/2005, a rozhodl t a k t o:
Výrok
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného M. S. z a m í t á .
Odůvodnění
: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 42 T 11/2004, byl obviněný M. S. uznán vinným dvěma trestnými činy loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, k trestu vyhoštění na dobu neurčitou a k povinnosti nahradit škodu. Současně došlo ke zrušení výroku o trestu uloženému obviněnému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 1 T 90/2004, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších pěti obviněných. Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění a poškozený odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného M. S. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 2 To 40/2005, podle § 71 odst. 4, 7 tr. řádu ponechal obviněného M. S. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, v níž poukazuje na nezákonnost své vazby a navrhuje, aby bylo napadené usnesení zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný M. S. byl vzat do vazby usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 42 T 11/2004, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 2 To 24/2005, z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu. O důvodnosti jeho vazby bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2005, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný trest. S ohledem na uložení tohoto trestu, byť nepravomocného, byla obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by obviněný mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, v době rozhodování o vazbě reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného M. S. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněného M. S. zbytečné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2005 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný by měl být převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. srpna 2005 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.