11 Tvo 6/2003

Rubrum

11 Tvo 6/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2003 stížnost obviněného V. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 11 To 12/03, a rozhodl t a k t o:

Výrok

Podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e stížnost obviněného

V. K. z a m í t á.

Odůvodnění

: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 4 T 3/2002, byl obviněný V. K. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. a) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y. Proti tomuto rozsudku podal obviněný V. K., stejně tak jako obvinění Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y., odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. 4 T 3/2002, byli podle § 71 odst. 6 tr. řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu obvinění V. K., Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y. ponecháni i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podali obvinění V. K., Z. Ch., R. P.-P. a R. P. stížnost. Obviněný V. K. současně navrhl, aby jeho vazba byla nahrazena peněžitou zárukou, případně dohledem probačního úředníka. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 11 To 12/03, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnosti všech obviněných zamítl a podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu a § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a contrario nepřijal nabídku peněžité záruky ani nabídku na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka vznesené obviněným V. K. Obviněného přitom poučil, že proti výrokům o nepřijetí peněžité záruky a dohledu probačního úředníka může podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Na základě tohoto poučení podal obviněný V. K. proti výrokům o nepřijetí nabídky peněžité záruky a dohledu probačního úředníka stížnost, neboť nepovažuje další trvání vazby za nezbytné a navrhl zrušení napadených výroků usnesení vrchního soudu a propuštění z vazby na svobodu za současného stanovení peněžité záruky a dohledu probačního úředníka. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadených výroků i řízení, které jim předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný se řídil nesprávným poučením. Vrchní soud v Praze rozhodoval jako věcně i místně příslušný orgán k přezkoumání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2002 v druhém stupni, kterým byl podle § 71 odst. 6 tr. řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu obviněný V. K. spolu s dalšími obviněnými ponechán i nadále ve vazbě. Jako orgán druhého stupně přitom postupem podle § 147 odst. 1 tr. řádu nepřezkoumává z podnětu podané stížnosti napadené usnesení pouze z hlediska důvodnosti další vazby obviněného V. K., ale i z hlediska institutů, kterými by bylo možno tuto vazbu nahradit. Protože vrchní soud ve svém rozhodnutí označil další vazbu obviněného V. K. za důvodnou a vyloučil možnost jejího nahrazení peněžitou zárukou, případně dohledem probačního úředníka, posuzoval otázku vazby komplexně v jednom řízení, a to v řízení přezkumném. Vrchní soud tedy své rozhodnutí učinil jako orgán oprávněný projednat stížnost obviněného V. K., tedy orgán druhého stupně, a proto proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek. Pokud se obviněný řídil poučením vrchního soudu, řídil se nesprávným poučením, a nebylo možné s jeho stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. března 2003 Předseda senátu : JUDr. Pavel Kučera