Nejvyšší soud · Usnesení

11 Tvo 69/2002

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-10-30 · ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.69.2002.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud zamítl stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, který odmítl jeho žádost o propuštění z vazby. Důvodem byla trvající obava z útěku a opakování trestné činnosti, neboť obviněný čelí hrozbě přísného trestu. Soud neshledal překážky pro další trvání vazby a nepřijal nabídku písemného slibu ani peněžité záruky. Rozhodnutí se opřelo o § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu a důvody vazby dle § 67 písm. a), c) tr. řádu.

Rubrum

11 Tvo 69/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2002 stížnost obviněného V. Č., roz. K., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 3 To 164/2002, a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného

V. Č., roz. K., z a m í t á .

Odůvodnění

: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 45 T 13/2001, byl obviněný V. Č. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. a trestným činem šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věci. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných M. B., E. B., A. D., D. H., P. H., J. K., P. M., R. O., M. P., P. P., O. V. a M. V. Odvolání proti tomuto rozsudku podal obviněný V. Č., a dále obvinění M. B., E. B., A. D., D. H., P. H., J. K., P. M., R. O., M. P., P. P. a O. V. a v neprospěch všech i krajská státní zástupkyně, a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci. Podáním ze dne 8. 10. 2002 požádal obviněný V. Č. o propuštění z vazby na svobodu a současně nabídl nahrazení vazby písemným slibem a peněžitou zárukou ve výši 100.000,-Kč. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 3 To 164/2002, podle § 72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu zamítl, podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nepřijal písemný slib a podle § 73a odst. 2 tr. řádu nepřijal ani nabídku peněžité záruky. Proti všem výrokům usnesení vrchního soudu podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou blíže nezdůvodnil. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný je ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. řádu a o důvodnosti jeho vazby bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno. Obviněný je stíhán pro závažnou trestnou činnost, a třebaže byl rozsudkem soudu prvního stupně uznán vinným méně závažným trestným činem, než pro nějž je žalován, s ohledem na odvolání krajské státní zástupkyně v jeho neprospěch, je stále ohrožen trestní sazbou v rozpětí od dvou do deseti let odnětí svobody, a tak je i nadále obava, že by se obviněný na svobodě ze strachu před tak přísným trestem trestnímu stíhání vyhýbal a trestnou činnost opakoval, důvodná. Obžaloba na obviněného byla podána dne 14. 12. 2001, takže ani po formální stránce z hlediska přípustné délky vazby jejímu pokračování nic nebrání. Ve stadiu řízení před soudem druhého stupně se na důvodnosti vazby nic nezměnilo, a lze tedy odkázat na výstižná zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí. Stejný názor vyslovil Nejvyšší soud už ve svém rozhodnutí ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 11 Tvo 66/2002, a z hlediska rozhodných pro důvodnost další vazby se od té doby nic nezměnilo. Obava z pobytu obviněného na svobodě je z uvedených důvodů natolik silná, že ji nemůže rozptýlit písemný slib obviněného ani nabízená peněžitá záruka. V tomto směru nelze nic vytknout napadenému rozhodnutí vrchního soudu, stejně tak jako jeho odůvodnění a lze se s ním jen ztotožnit. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení zjištěny nebyly. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. října 2002 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.