11 Zp 33/99
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 28. 11. 2002
Rubrum
11 Zp 33/99 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Vlády České republiky, proti odpůrci Č. n. s. o rozpuštění politického hnutí, t a k t o :
Výrok
Č. n. s. s e r o z p o u š t í. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrce je povinen zaplatit státu na účet Nejvyššího soudu České republiky částku 1000,- Kč jako soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Likvidátorem se určuje JUDr. D. S., advokát, Advokátní kancelář R., P. n. č. 46.
Odůvodnění
Návrh na rozpuštění Č. n. s. v P. a jmenování likvidátora odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce ani po pozastavení činnosti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 1997, sp. zn. Can 11/95, neučinil žádný úkon, zaměřený na odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, tj. neupravil v zákonem stanovené lhůtě své stanovy a nepředložil je v novém znění Ministerstvu vnitra. Protože sídlo odpůrce ani místo pobytu jeho zástupce není v současné době známo, byl v předmětném řízení odpůrci ustanoven opatrovník Mgr. B. K., B. 20, B. Usnesení o ustanovení opatrovníka nabylo právní moci dne 2. 12. 2002. Doručení předvolání k jednání navrhovateli vykázáno dne 3. 12. 2002 a doručení předvolání k jednání ustanovenému opatrovníkovi vykázáno dne 12. 12. 2002. Ustanovený opatrovník ve vyjádření k návrhu Ministerstva vnitra, doručeném Nejvyššímu soudu dne 10. 12. 2002, namítá vadu procesního charakteru, spočívající v nedostatečném označení účastníka řízení. V absenci přesného označení sídla odpůrce spatřuje pak vadu návrhu dle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř., jakož i § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, pročež navrhuje návrh odmítnout. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 1997, sp. zn. Can 11/95, vyplývá, že činnost Č. n. s. byla pozastavena proto, že v zákonem stanovené lhůtě (do 1. dubna 1995) nesplnila povinnost podle čl. VI odst. 1 zák. č. 117/1994, kterým se mění a doplňuje mimo jiné zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích (dále jen zákon), když neuvedla své stanovy do souladu se zákonem a v této lhůtě je nepředložila Ministerstvu vnitra. Usnesení nabylo právní moci dne 17. dubna 1997. Podle § 13 odst. 6 zákona platí, že politická strana může být zrušena rozhodnutím soudu také v případě, že i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o pozastavení její činnosti, nadále trvají skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany určí soud likvidátora, kterým nesmi být osoba, jež byla členem této strany. Podle § 14 odst. 2 zákona může strana, jejíž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení její činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění strany. Ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona o rozpuštění politické strany rozhoduje na návrh vlády (popř. na návrh prezidenta republiky) Nejvyšší soud v řízení upraveném v ustanovení § 200i o. s. ř. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, protože odpůrce i po pozastavení činnosti v zákonem stanovené době, tj. po dobu jednoho roku, neučinil žádné úkony směřující k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti. Proto Nejvyšší soud k důvodnému návrhu vlády rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany. Nejvyšší soud konečně nepřisvědčil názoru opatrovníka odpůrce, dle něhož je neúplnost označení sídla účastníka řízení v daném případě důvodem odmítnutí návrhu dle § 43 odst. 2 o. s. ř. Smyslem přesného označení sídla právnické osoby, jako komponentu hmotně právní i procesně právní subjektivity, je její identifikace, jakož i možnost komunikace s ní. Dle § 2 stanov předmětného hnutí je jeho sídlem adresa fyzické osoby : V. S., K. 38, 101 00 P. Již v řízení o pozastavení činnosti hnutí se ale na danou adresu Nejvyššímu soudu písemnosti doručit nepodařilo a rovněž neúspěšným byl i pokus o výslech V. S. dožádaným soudem Obvodním soudem pro Prahu 10 - viz přípis téhož soudu ze dne 4. 9. 1996, sp. zn. Can 11/95. Vzhledem k řízení o pozastavení činnosti hnutí, jež bylo ukončeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 1997, sp. zn. Can 11/95, ale o totožnosti odpůrce není žádných pochyb. Za stavu, kdy na sídlo označené v registrovaných stanovách hnutí nelze úspěšně doručovat písemnosti a kdy hnutí nejméně od roku 1995 není již aktivní, by postup dle § 42 odst. 3 o. s. ř. již nemohl dosáhnout svého účelu. Vědom si právě těchto okolností ustanovil Nejvyšší soud pro dané řízení odpůrci opatrovníka. Navrhovatel měl sice podle výsledku řízení ve věci úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o povinnosti odpůrce zaplatit soudní poplatek ve výši 1000,- Kč se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 větu první, § 7 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a o položku 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, tvořících přílohu citovaného zákona. Návrh na zahájení řízení podal navrhovatel, který je od soudního poplatku osvobozen, přičemž soud jeho návrhu zcela vyhověl. V důsledku toho je odpůrce povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení. Ve shodě s ustanovením § 13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb. určil Nejvyšší soud likvidátorem JUDr. D. S., advokáta Advokátní kanceláře R., který bude postupovat se zřetelem na ustanovení § 12 odst. 4 zákona. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 200i o. s. ř.). V Brně dne 17. prosince 2002 Předseda senátu : JUDr. Stanislav Rizman
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.