20 Cdo 102/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl dovolání povinného proti usnesení krajského soudu, které upravilo výkon rozhodnutí o náhradě částky 1,145 milionu korun. Soud se opřel o § 237 odst. 1 písm. c) s. ř. s., podle něhož není dovolání přípustné, pokud rozhodnutí nebylo odůvodněno. Výsledkem bylo potvrzení původního rozhodnutí o výkonu náhrady. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Plný text
20 Cdo 102/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné H. H., zastoupené advokátkou, proti povinné A. H., zastoupené advokátem, pro 1.145.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. E 1794/99, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. září 2001, č. j. 26 Co 391/2001-43, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V souladu s ustanoveními § 237 odst. 1 písm. c), § 238a odst. 2 a § 243c odst. 2 o. s. ř. není usnesení odůvodněno. V Brně dne 25. dubna 2002 JUDr. Vladimír Mikušek, v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.