20 Cdo 1412/2026

Rubrum

20 Cdo 1412/2026-167 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly, v exekuční věci oprávněné Městské části Prahy 22, se sídlem v Praze 10, Nové náměstí 1250/10, identifikační číslo osoby 00240915, proti povinnému J. V., zastoupenému Mgr. Janou Süssmilichovou, advokátkou se sídlem ve Strakonicích, Lidická 170, provedením prací a výkonů, odstraněním nepovolené stavby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 EXE 1417/2025, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2025, č. j. 11 Co 387/2025-81, takto:

Výrok

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 10. 9. 2025, č. j. 49 EXE 1417/2025-60, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 (dále též jen „soud prvního stupně“) zastavil exekuci a rozhodl o nákladech exekuce, a to tak, že se návrh povinného na zastavení exekuce zamítá. Vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Městské části Praha 22 ze dne 14. 8. 2019, č. P22 9412/2019 OV 11, bylo povinnému uloženo odstranění nepovolené přístavby, stavebních úprav a doplňkových staveb do 30. 12. 2019, přičemž na daném rozhodnutí oprávněná vyznačila doložku právní moci ke dni 30. 9. 2020 a doložku vykonatelnosti ke dni 4. 10. 2020. Usnesením Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního řádu, ze dne 16. 9. 2020, č. j. MHMP 1419964/2020, bylo odvolání povinného proti zmíněnému rozhodnutí Městské části Praha 22 zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno.

2. Odvolací soud s odkazem na § 74 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel, že správní orgán, který exekuční titul v projednávané věci vydal, určil lhůtu ke splnění do 30. 12. 2019, pročež vykonatelnost exekučního titulu nastala dnem nabytí jeho právní moci, tedy 30. 9. 2020. Odvolací soud konstatoval, že ukládá-li rozhodnutí konkrétní povinnost, mohou nastat dvě situace - lhůta ke splnění povinnosti uplyne buď před právní mocí rozhodnutí nebo poté; pokud uplyne před právní mocí (bylo-li plnění vázáno na určité pevné datum, avšak právní moc vzhledem k podaným opravným prostředkům nastala později), je rozhodnutí vykonatelné nabytím právní moci. Pokud se nejedná o rozhodnutí předběžně vykonatelné (pokud odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek), nemůže nastat vykonatelnost před právní moci rozhodnutí. Uplyne-li lhůta ke splnění povinnosti po právní moci rozhodnutí (povinnost je často vázána na určitou lhůtu, která počne běžet nabytím právní moci rozhodnutí), je rozhodnutí vykonatelné jejím uplynutím. Odvolací soud dále přisvědčil závěru, že právní názor nadřízeného správního orgánu z přestupkového řízení, souvisejícího s rozhodnutím o odstranění stavby, není právně závazný ve vztahu k obsahu samotného rozhodnutí o odstranění stavby. Zdůraznil také, že správní orgán neshledal důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti exekučního titulu. Odvolací soud tedy uzavřel, že důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř., není dán.

3. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání spojuje s otázkou procesního práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena: Zda je nicotné a (či) nevykonatelné rozhodnutí o odstranění stavby, v němž je povinnost odstranit stavbu stanovena konkrétním datem, které nastalo před právní mocí tohoto rozhodnutí. Vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně vyložil § 74 odst. 1 a 2 správního řádu. Z logiky věci nelze stanovit povinnost s vykonatelností ke dni právní moci rozhodnutí. Adresát nemůže předjímat rozhodnutí odvolacího soudu a nemůže se na odstranění stavby připravit tak, aby byl schopen povinnost včas splnit. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části má uvést lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Pokud by měla nastat vykonatelnost rozhodnutí současně s právní mocí, jednalo by se o situaci, jako by žádná lhůta k plnění stanovena nebyla. S odkazem na § 130 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle něhož stavební úřad stanoví v nařízení o odstranění stavby podmínky, byla v souzené věci podle dovolatele dána podmínka nemožná a nevykonatelná, spočívající v uložení termínu plnění k datu předcházejícímu okamžik nabytí právní moci rozhodnutí. Výklad odvolacího soudu je v rozporu se smyslem a účelem zákona (zejm. s § 68 správního řádu) a obecnými principy procesního práva a zasahuje do práva dovolatele na spravedlivý proces způsobem, který mu může přivodit přímou majetkovou újmu, neboť exekuce probíhá na základě nicotného, popř. nevykonatelného exekučního titulu. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Současně navrhl, aby rozhodl o odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného usnesení.

4. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“ 5. Dovolání je přípustné, neboť Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi dosud nezabýval otázkou vykonatelnosti správního rozhodnutí ukládajícího povinnost plnit ve lhůtě, jež uplynula dříve, než rozhodnutí nabylo právní moci.

6. Dovolání není důvodné.

7. Podle § 74 odst. 1 správního řádu je rozhodnutí vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek.

8. Podle § 74 odst. 2 je rozhodnutí ukládající povinnost k plnění vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.

9. Ukládá-li exekuční titul povinnost odstranit stavbu, je třeba vykonatelnost rozhodnutí posuzovat podle § 74 odst. 2 správního řádu. Je tudíž nezbytné zkoumat, zda byly splněny dvě kumulativně stanovené podmínky, tedy zda rozhodnutí nabylo právní moci a zda uběhla lhůta určená ke splnění povinnosti (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 231/2014-33, bod 19 a 20). Z exekučního titulu v projednávané věci vyplývá, že lhůta k plnění uplynula k 30. 12. 2019 a rozhodnutí nabylo právní moci 30. 9. 2020. Ke splnění obou podmínek tak došlo k 30. 9. 2020, z čehož je zřejmé, že vykonatelnost rozhodnutí nastala rovněž k tomuto datu. Nejvyšší soud se v tomto směru ztotožňuje se stanoviskem vyjádřeným i v odborné literatuře (srov. Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 564-568), na niž ostatně odkazuje i napadené rozhodnutí. Patří se též uvést, že povinný měl ke splnění pravomocně uložené nepeněžité povinnosti nepochybně dostatek času, když oprávněná zahájila toto exekuční řízení až v roce 2025.

10. Nemůže obstát ani názor dovolatele, že stanovení lhůty k plnění tak, že uplyne před nabytím právní moci rozhodnutí, činí rozhodnutí nicotným. Vzhledem k tomu, že ani správní orgán neshledal důvod k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o odstranění stavby (srov. § 77 správního řádu), je třeba v projednávané věci vycházet z principu presumpce správnosti aktů veřejné moci (viz též Nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. IV. ÚS 150/01).

11. Ze shora uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.

12. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 7. 2026 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu