Nejvyšší soud · Usnesení

20 Cdo 1930/2001

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-06-27 · ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1930.2001.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud odmítl dovolání ve věci nepřiznání osvobození od soudních poplatků oprávněnému v řízení o výkonu rozhodnutí. Dovolání směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání nebylo možné opřít o žádné ustanovení občanského soudního řádu, neboť napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé. Soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.

Rubrum

20 Cdo 1930/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného V. Š. proti povinné Š. O., s. r. o., vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 24 E 181/2001, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 2001, č.j. 15 Co 289/2001-16, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

: Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 23. 4. 2001, č.j. 24 E 181/2001-12, kterým Okresní soud v Karlových Varech oprávněnému ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný včasným dovoláním, vytýkaje nesprávnost hodnocení okolností týkajících se jeho majetkových poměrů, které - podle jeho názoru - přiznání osvobození od soudních poplatků odůvodňují. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. O ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. přípustnost dovolání opřít nelze, neboť rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně nepřiznal účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, není rozhodnutím ve věci samé (tj. o vlastním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí způsobem předvídaným v § 351 o.s.ř.). Protože přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř. (nejde o věci zde uvedené), zabýval se dovolací soud již jen přípustností z pohledu ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., které taxativně vyjmenovává nemeritorní rozhodnutí odvolacího soudu, jež může účastník napadnout dovoláním; rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, však zde uvedeno není. Lze uzavřít, že dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajících ustanovení občanského soudního řádu není; Nejvyšší soud je proto - bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.) - aniž by činil opatření k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele (§ 241, § 241b odst. 2 o.s.ř.), odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. června 2002 JUDr. Pavel Krbek, v.r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.