20 Cdo 2140/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu, které potvrdilo rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože napadené rozhodnutí nebylo usnesením ve věci samé, nýbrž rozhodnutím o řízení. Důvodem bylo, že podle § 237 až § 239 občanského soudního řádu není dovolání proti takovým rozhodnutím přípustné. Soud také rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rubrum
20 Cdo 2140/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. ČR, proti povinnému P. H., pro 8 951,- Kč, srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 31 E 2072/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006, č.j. 22 Co 62/2006-51, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 5. 1. 2006, č.j. 31 E 2072/2004-45, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není v souzené věci dána již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce, tedy rozhodnutí, jež není usnesením ve věci samé (k pojmu “věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61). Podle ustanovení § 238, § 238a ani § 239 o.s.ř. dovolání přípustné rovněž není, jelikož v souzené věci se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (§ 241b odst. 2 o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněné však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. dubna 2007 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.