20 Cdo 2235/2011

Plný text

20 Cdo 2235/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd., se sídlem v Irsku, Dublin 2, Windmill Lane, Hannover Building, 4th Floor, identifikační číslo 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinné R. B., zastoupené Mgr. Vladislavem Šintákem, advokátem se sídlem v Liberci, ul. 8. března 12, o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 66 EXE 6183/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky Liberec ze dne 16. června 2010, č. j. 73 Co 189/2010 - 48, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 22. 2. 2010, č. j. 66 EXE 6183/2010 - 17, nařídil podle § 44 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, exekuci pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 10. 10. 2007, č. j. 26 C 42/2007 - 87, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 9. 2009, č. j. 73 Co 439/2009 - 116, pro 4.282.080,- Kč s tím, že žalobce je oprávněn se domáhat uspokojení své pohledávky pouze z výtěžku prodeje označených zastavených nemovitostí, a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny (výrok I.); provedením exekuce soud pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 (výrok II.). Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec poté usnesením ze dne 16. 6. 2010, č. j. 73 Co 189/2010 - 48, k odvolání povinné usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž se domáhala zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Oprávněná v písemném vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání povinné bylo jako nepřípustné odmítnuto, případně jako nedůvodné zamítnuto. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 16. června 2010, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve věcech výkonu rozhodnutí (v exekučních věcech) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinné podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. srpna 2011 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu