Nejvyšší soud · Usnesení

20 Cdo 2527/2003

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2004-10-21 · ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2527.2003.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání oprávněné proti usnesení krajského soudu, které potvrdilo zastavení výkonu rozhodnutí o prodeji movitých věcí. Soud se opřel o § 243b odst. 5 a § 218a o. s. ř. a uvedl, že dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty. Závěr o opoždění byl potvrzen i záznamem o doručení napadeného usnesení. Soud díky tomu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Rubrum

20 Cdo 2527/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T. a. s., proti povinnému D. S., pro částku 2.861,- Kč prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 91 E 1086/99, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2003, č.j. 9 Co 255/2003-23, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Shora uvedeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení z 13. září 2002, č. j. 91 E 1086/99-8, kterým okresní soud zastavil výkon rozhodnutí, a dále žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním. Dovolání bylo podáno opožděně. Jak se podává z obsahu spisu, bylo napadené usnesení oprávněné doručeno dne 9. května 2003. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání byla středa 9. července 2003 (ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno na poštu (viz razítko na obálce na č. l. 40) až 10. července téhož roku, stalo se tak po marném uplynutí zákonné lhůty. Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl. Dovolání bylo odmítnuto, povinnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3 § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. října 2004 JUDr. Vladimír Mikušek, v.r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.