20 Cdo 2772/2020

Rubrum

Podána ústavní stížnost. 20 Cdo 2772/2020-330 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České televize se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II. č. 1132/4, identifikační číslo osoby 00027383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcsem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Resslova č. 956/13, proti povinnému L. R., narozenému dne XY, bytem XY, pro 948 Kč s příslušenstvím, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 1631/2018, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2020, č. j. 62 Co 158/2020-270, takto:

Výrok

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění

1. Povinný podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. 62 Co 158/2020-270.

2. Podáním dovolání povinnému vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky č. 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

3. Povinný dosud soudní poplatek z dovolání nezaplatil, a to ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2020, č. j. 20 Cdo 2772/2020-309. Povinný na tuto výzvu dovolacího soudu zareagoval svou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Vzhledem k tomu (jak plyne z obsahu spisu), že se povinný soustavně domáhá (mimo jiné) osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 138 (ve spojení s § 30) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, přičemž – s přihlédnutím k obsahu spisu – dospěl k závěru, že ze strany dovolatele jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, protože dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, které dovoláním úspěšně napadnout nelze [srov. ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydaného v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání napadeného rozhodnutí peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. shora výši částky, pro niž byla exekuce nařízena).

4. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. 62 Co 158/2020-270, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

5. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 10. 2020 JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu