20 Cdo 4446/2008
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání povinného proti rozhodnutí městského soudu, které potvrdilo rozhodnutí obvodního soudu o zamítnutí návrhu na odklad exekuce. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože ustanovení o.s.ř. nezakládají jeho přípustnost proti rozhodnutím o návrhu na odklad provedení rozhodnutí. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 o.s.ř., které se vztahuje pouze na případy uvedené v speciálním zákoně. Soud rozhodnutí nevyžadoval zastoupení a neuspořádal jednání, protože dovolání bylo zjevně neopodstatněné.
Rubrum
20 Cdo 4446/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Jiřího Zrůsta v exekuční věci oprávněné m. č. P. 8, zastoupené advokátkou, proti povinnému O. M., pro 12.811,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 Nc 1427/2005, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2008, č.j. 64 Co 126/2008-23, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí ve výroku, jímž městský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 11. 2007, č.j. 73 Nc 1427/2005-18, ve výroku, kterým obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinného na odklad exekuce. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Přípustnost dovolání nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., jelikož rozhodnutí o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí (exekuce, § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákona č. 120/2001 Sb.) v jejich taxativních výčtech uvedeno není a přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť toto ustanovení ji nezakládá samo o sobě pro kterákoli rozhodnutí ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce), ale jen (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy určené ve speciálním ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř., kde však – jak již bylo uvedeno – rozhodnutí o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí uvedeno není (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004, pod č. 233). Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. února 2009 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.