20 Cdo 457/2008
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud pochybil, když dospěl k závěru, že v exekučním řízení nemůže přezkoumávat řádné doručení exekučního titulu povinné, neboť soud musí zjistit, zda byl exekuční titul povinné osobě řádně doručen, aby mohl uzavřít, že je vykonatelný.
Citované zákony (5)
Rubrum
20 Cdo 457/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného D., s. p., proti povinné R. l., s. r. o. "v likvidaci", zastoupené advokátkou, pro 2 385 458,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 Nc 678/2006, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2007, č. j. 9 Co 124/2007-27, takto:
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2007, č. j. 9 Co 124/2007-27, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
: Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 24. 4. 2006, č. j. 17 Nc 678/2006-4, kterým okresní soud nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2003, č. j. 25 Cm 355/99-97, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2004, č. j. 1 Cmo 83/2004-145, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2 385 458,- Kč, nákladů nalézacího řízení 101 424,40 Kč a 1 749,- Kč a nákladů exekuce exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Č. B. Uzavřel, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat správnost postupu nalézacího soudu před vydáním exekučního titulu, a nemůže se tedy ani zabývat otázkou řádnosti doručení exekučního titulu. Má-li povinná zato, že jí exekuční titul nebyl doručen, může podat proti němu opravný prostředek, v němž zároveň prokáže i včasnost opravného prostředku. Povinná v dovolání namítá, že jí rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2004, č. j. 1 Cmo 83/2004-145, nebyl řádně doručen. Exekučním příkazem ze dne 21. 5. 2003 bylo totiž rozhodnuto o prodeji podniku povinné a od 19. 6. 2003 byl správcem podniku ustanoven Ing. J. L., kterému však uvedený rozsudek nebyl doručen, ačkoliv správce podniku podnik podle § 338k odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) podnik zastupuje. Rozsudek byl doručen pouze povinnému, tedy v rozporu s § 45c odst. 1 o. s. ř. (ve znění do 30. 6. 2009). Jestliže rozsudek nebyl řádně doručen, nemohl nabýt právní moci a stát se vykonatelným. Protože výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit jen je-li exekuční titul vykonatelný, měl se odvolací soud otázkou řádného doručení exekučního titulu zabývat (což v jiné věci udělal). Povinná proto navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o. s. ř.., neboť odvolací soud posoudil otázku vykonatelnosti exekučního titulu v rozporu se standardní soudní judikaturou. Jak plyne z ustanovení § 261 a následujících o. s. ř., soud při věcném posuzování návrhu na exekuci mimo jiné zkoumá, zda je exekuční titul vykonatelný po stránce formální, tedy zda nabyl právní moci a je vykonatelný (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Aby soud mohl uzavřít, že exekuční titul je vykonatelný, musí zjistit, zda byl povinné osobě řádně doručen. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že v exekučním řízení nemůže přezkoumávat doručení exekučního titulu povinné, je jeho závěr nesprávný. Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, § 243b odst. 3, věta první, o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. ledna 2010 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.