20 Cdo 5087/2008

Rubrum

20 Cdo 5087/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Č. o. b., a.s., proti povinné Z. R., pro částku 19.300,- Kč s příslušenstvím, zemřelé, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. Nc 9996/2004, o dovolání JUDr. M. U., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 29. 7. 2008, č. j. 25 Co 41/2008-33, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Shora označeným rozhodnutím krajský soud zrušil usnesení z 26.8.2004, č.j. Nc 9996/2004-8, jímž okresní soud nařídil exekuci, a řízení podle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zastavil (výrok I.), a dále rozhodl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů řízení „před okresním ani krajským soudem“ (výrok II.), a že právo na náhradu nákladů exekuce nemá ani soudní exekutor (výrok III.). Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl soudní exekutor ve výroku III. o nákladech exekuce dovoláním Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70). Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá skutečnosti, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. března 2009 JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu